Uusivuoden tiivistelmä III


(volume 3, v rámci boje proti stereotypům modře)

Tenhle rok stál obecně vzato celkem za hovno, ale pár úsměvných věcí se najde.

* 28. 10. 2007 - † 14. 10. 2009

Bod jsem dostal jenom jeden, za odhalení triku Zeleného krále, v němž figuruje clipboard a irc. Ale zasloužil bych si jich daleko víc, jen prostě ta tradice není ještě dost rozšířená.

Statistiku literární tvorby si už nevedu, protože by to napříč sférou bylo nad mé síly. A taky proto, že jsem pro změnu přišel o disk. Počet děl, která se asi nikdy nedočkají konce, se nicméně zhruba zdvojnásobil (přibyla například zábavná lingvistická operetka Jak šla diakritika na vandr) a šuplík už je na dobré cestě k přeměně na černou díru. Tady se zase objevilo dvaadvacet příspěvků, což sice není prvočíslo, ale alespoň něco zůstalo při starém. A opravdu jsem se musel držet, abych to nepřetáhl.

Karel Gott vyhrál Zlatého slavíka.

Viděl jsem kinematografický počin s úžasným názvem Mega Shark vs. Giant Octopus a druhý den se mi na starém notebooku zhroutily Windows. Odmítám připustit, že by to byla jenom náhoda. A pak taky suverénně nejhorší film všech dob o hadech a letadle.

Opice a Zajíc se probrali z kómatu.

Pořídil jsem si notebook nový a zároveň i účet u služby DropBox, díky čemuž už bych snad nikdy neměl přijít úplně o všechno. Za předpokladu, že nezapomenu heslo.

K velké radosti nejbližšího okolí jsem začal poslouchat skotské dudové pochody.

Pochybuji, že to ještě někoho zajímá, ale sám pro sebe si tady zase pěkně shrnu pokroky svých výtvorů, aby se mi to v hlavě nesmíchalo, třeba to klepající tetu Schizofrenii trochu odradí.
Aino se povznesla na vyšší úroveň existence a pěkně z výšky se teď může tlemit všem těm legracím, co předvádí zbytek jejího bývalého hřiště.
Edvin si pořídil pěknou dračici, dobyl s podporou kravího komanda jeden hrad a nakopal prdel Gándímu.
Champbacca zase k nelibosti některých přežil Geonosis a teď letí na pangalaktickou megapárty na Miu Leptonis IV. A možná přijdou i dugové.
Kerribecca nejspíš zalezla někam do lesa, než se kolem přežene ta strašná válka.
Narva'Raan nar Vaala vyhrála soutěž o nejsměšnější jméno v soustavách kolem Citadely, prošťouchla ucpaný odpad a vůbec si užívá spoustu legrace.
Sariss už má skoro všechno, co kdy chtěla a na co kdy vlastně měla nárok, takže už v klidu
vegetuje a píše divadelní hru.
A anonymní trpaslík, kterého po následujícím sdělení pozná naprosto každý, už má skoro dostavěnou modrou dřevěnou budku na cestování časem a obnovuje trpasličí vesmírný program.

Dostal jsem následující zprávu, autora v jeho zájmu nejmenuji:

Zdravim.

Tak jsem si precet zkusenosti z L2,a musim souhlasit s tim co tam pises

Prichod houbaru na DE bylo neuveritelne oziveni sveta.
Sam myslenky Aino sem tam pouzivam dodneska,ale to jiste vis.
V podstate nema tohle PM smysl, ale jen sem chtel podekovat za Aino a vubec houbare.

Preji hezke dny

Metodou pokus-omyl jsem se toho dozvěděl docela dost o STD. A dalších procedurách v Oracle.

Puklo mi Tórovo kladivo. Za ty následující dva týdny téměř nepřetržitého deště se moc omlouvám.

Míval jsem strašný hlad, ale teď jsem přežraný k prasknutí.

Stal jsem se členem Klubu svérázných notoriků. Notoriků už v něm bylo dost, tak potřebovali někoho svérázného. S tím jenom opravdu velice lehce souvisí mé první setkání třetího druhu s absinthem a první čtyřiadvacetihodinová kocovina.

Z největší kurvy na serveru jsem přes event mastera kariérně vylezl až na game mastera s nabídkou na adminování, ale to už bych nebyl správná šedá eminence, takže jsem to hezky hodil na toho, co za všechno může.


Elandrila sežral inkviziční králík Fido.

Viděl jsem Doctor Who: The End of Time a jeho konec mi přivodil tak monumentální husí kůži, že to od konce první série a chorálu při útoku Daleků nemá obdoby.

No more mr. Nice Gaius. Ale Stargate Universe se mi fakt líbí.

Rezignoval jsem na sešívání Wookiee kostýmu, protože bez chůd nebo dvou metrů to nemá moc smysl. Na druhou stranu Ecclestonův Doctor už výzva opravdu je.

Napsal jsem svoji první Ústavu a na oplátku přestal prznit faremionskou wikipedii.

O Vánocích pršelo. Přímo v bytě, protože sousedům nahoře praskla voda.

Cony jsem letos ořezal na nezbytné minimum. Trpaslikon, Kopr, dva srazy Faremionu a jeden od Eclipse (po třech letech plánování to bylo asi za jedenáct minut dohodnuté). Scon se kryl se stěhováním a bojkot FF tentokrát i vyšel, naproti tomu prý musím přijet na nějaký další a přednášet tam, nebo co. Už ale seriózně plánuji vlastní con s blackjackem a děvkama a při té příležitosti jsem sehnal SW Holiday Special, ještě to chce trávu.

Kulturně jsem letos taky nějak zaspal, ale to se příští rok doufám změní.

Už jenom ten nápad byl nejlepším vánočním dárkem, jaký jsem kdy dostal. Díky.

Zavedl jsem do hromadného používání svůj vlastní akronym a zhruba stokrát někoho propleskl Planoucí rukou ohnivé zhouby, což je to kouzlo 6. úrovně na zabíjení démonů. YES I CAN.

Kitty Pride měla nejen škytavku, ale i alergii.

Naučil jsem Radima dávat mezery po interpunkčních znaménkách, i když on má možná jinou teorii. A byl jsem při tom fakt brutální. Teď se mi to možná povede i s našimi Maďary.

Po dlouhé idyle mě osud vyhodil na mráz a já to navzdory moudrosti doktora Vlacha nepovažuji za až takovou laskavost.

Pohřbil jsem čtyři potkany a byl u tragického skonu dalších dvou. Je jen málo lidí, kterým bych to přál.

Pořídil jsem si dvě vlastní potkanky, Carnu a Maphru. Jsou obě skoro stejné, černé a nejspíš mají mezi předky netopýra, protože jinak si jejich zálibu v lezení po kleci hlavou dolů neumím vysvětlit.

Těch pár hodin doučování angličtiny údajně přineslo nějaké lehké výsledky, ale sám to považuji za velice odfláknutou věc. A přístup současného studenstva mě trochu zaráží.

Zjistil jsem, že pražská populace očividně stárne, neboť na místě nejmenovaného obchodu s počítačovými hrami se dnes nachází Erotic City.

Použil jsem frázi „až budou tučňáci stepovat“ a pak toho litoval nejen proto, že u tohoto jejich triumfu byl přítomen Hugh Jackman.

Byl jsem s příslibem úplatku požádán o support a odmítl ho. Ten já dávám zásadně zadarmo.

Zjistil jsem, že existuje slovo, jehož pouhé vyslovení kýmkoliv v mém okolí mi působí fyzickou bolest. Ale asi není úplně moudré ho psát, jelikož i to by mohlo být nepříjemné a navíc zneužitelné. Rovněž jsem během toho zjišťování dostal přidáno za to, že budu nadřízeným tykat.

Začal jsem působit na postu nejvyššího inkvizitora a je to docela sranda, nechat chytat elfy, zavírat elfy, mučit elfy, upalovat elfy a tak. A taky zorganizoval Trollí hlídku. Jsme v ní tři a seminář o fotobombách je na spadnutí. Opicobijce už dělám jen v případě katastrofy.

Poznal jsem strašnou spoustu lidí, které už nejspíš nikdy víc neuvidím. A u většiny mě to docela mrzí. A pak několik, které můžu vidět kdykoliv chci. Třeba slečnu Coraline Jones nebo trojici Jů, Hele a FUUUUUUU.

Pronikám do tajů strategie civilního boje, internetových memů, velšského dialektu a spousty dalších věcí, do kterých mi technicky vzato vůbec nic není.

Můj ideový útěk od matematiky a podobných exaktních věd k vysněnému zaměstnání hlídače kňav byl lehce pokažen faktem, že teď dělám na půl úvazku v IT oddělení a vypomáhám s vývojem nového databázového systému. Tímto se omlouvám Endymu, jelikož jsem po celou dobu jeho snažení pochyboval o tom, že mi znalost sql k něčemu bude.

Kokot-ti stagnují, je jich málo. Respektive těch, kteří mi k něčemu jsou.

Letos na Silvestra poprvé po dlouhé době nevytáhnu paty z Prahy. Ale možná se dozvím víc o tom, proč žraloci nemají jazyk, a o jezinkách.

A pak je tu samozřejmě spousta věcí, na které si nevzpomenu teď, ale až za tři minuty po odeslání, kdy už budu na odchodu a nebudu mít čas to editnout. Každopádně díky všem, co se podíleli na mém přežití a tak vůbec. Mám vás rád.

(ale na PF letos zase seru, protože je to ještě pořád pro buzeranty)

Tilliin



(report z KoprConu 2009, tentokrát experimentálně osekán o naprosto cokoliv, co by byť vzdáleně připomínalo narativ)



Bomba!



Zvláštní poděkování:


Innes za pozvednutí ducha z temné propasti do zářných výšin, za možnost být šedou eminencí ve vítězném gobliním klanu a za důkaz, že nejhorší krysa nemusí být ani zdaleka zrovna imperiální špeh. A taky za propůjčení ředitelovo nůžek, ředitelovo lepící pásky a Krabice důležitosti.
Sid za dramatickou podporu na několika frontách včetně té východní u hranic s Čínou, fascinující poznatek ohledně mé hmotnosti a rovněž za poskytnutí nepřekonatelného zázemí pro anglofonní a doctorofilní diskuse.
Padmé za pár snad dobrých rad, nějakou machinaci na pozadí, kterou pořád nechápu, a hlavně za to, že mě nezkopala jako loni.
Lewin za to, že mlátila Ace, když tento projevoval vysloveně diskriminační humor vůči chlupatým menšinám.
Tess za lízátko, naprosto redundantní praharukyhorení ve třech a především za to, že se jí asi povedlo mě zmobilizovat zas do nějaké literární soutěže.
Jadře za to, že mého plyšového Chewbaccu nerozcupovala úplně a ani ho neprohodila oknem, což ji zjevně velmi lákalo.
Gwen za možnost přidat si do sbírky další faux pas.
Johauně za to, že se po loňském vzoru neožrala jako prase, nýbrž jen jako selátko.
Kendře za to, že měla na blogu nějakých deset měsíců odkaz na ten můj, ač očividně naprosto nic netušila.
Cylonské kurvě za to, že vypadla dřív, než by si rány od zásahů mou letící botou musela zašívat sama.
Té ženské, co vyskočila z mrakodrapu, protože si myslela, že jako jediná přežila nukleární válku, prostě za to, že to udělala.
Marticzce za neskonalou důvěru vloženou do té tlupy lidí, s níž jela bez tatínka.
Milanu Pavlíčkovi za pár námětů k přemýšlení nejen z Nemoci z povolání a také za to, že mi letos nezkazil mexickou vlnu, již jsem vyvolával ve vlaku, což je těžší.


Obyčejné poděkování:


CSWU prostě za to, že pořád jsou a snad ještě dlouho budou.
Většině orgů za všeobecnou připravenost a tak vůbec.
Tomu páru fantasmagorů, jejichž jména stále neznám, za rozšíření obzorů v oblasti larpů a vzorek švédské vodky.
Tomu, co nejel, za to, že nejel, čímž si patrně zachránil život.
Českým drahám za pomalé zkracování doby nutné k překonání Mordoru, když ještě pořád nejezdí dambus.
Té dobré duši, kterou napadlo, že by se tam mohlo čepovat zrovna to skoro nejlepší pivo v přilehlých soustavách.
Domorodému obyvatelstvu za odvahu a trpělivost.
Krabímu muži za nový úhel pohledu na členovce.





(a mimochodem, k dovršení roční kvóty příspěvků mi chybí už jen jeden, který si schovávám na další trapnou výroční zprávu, to jen kdyby měl někdo pocit, že jdu s vlnou vymírajících blogů)