Tilliin

(report z KoprConu 2009, tentokrát experimentálně osekán o naprosto cokoliv, co by byť vzdáleně připomínalo narativ)



Bomba!



Zvláštní poděkování:


Innes za pozvednutí ducha z temné propasti do zářných výšin, za možnost být šedou eminencí ve vítězném gobliním klanu a za důkaz, že nejhorší krysa nemusí být ani zdaleka zrovna imperiální špeh. A taky za propůjčení ředitelovo nůžek, ředitelovo lepící pásky a Krabice důležitosti.
Sid za dramatickou podporu na několika frontách včetně té východní u hranic s Čínou, fascinující poznatek ohledně mé hmotnosti a rovněž za poskytnutí nepřekonatelného zázemí pro anglofonní a doctorofilní diskuse.
Padmé za pár snad dobrých rad, nějakou machinaci na pozadí, kterou pořád nechápu, a hlavně za to, že mě nezkopala jako loni.
Lewin za to, že mlátila Ace, když tento projevoval vysloveně diskriminační humor vůči chlupatým menšinám.
Tess za lízátko, naprosto redundantní praharukyhorení ve třech a především za to, že se jí asi povedlo mě zmobilizovat zas do nějaké literární soutěže.
Jadře za to, že mého plyšového Chewbaccu nerozcupovala úplně a ani ho neprohodila oknem, což ji zjevně velmi lákalo.
Gwen za možnost přidat si do sbírky další faux pas.
Johauně za to, že se po loňském vzoru neožrala jako prase, nýbrž jen jako selátko.
Kendře za to, že měla na blogu nějakých deset měsíců odkaz na ten můj, ač očividně naprosto nic netušila.
Cylonské kurvě za to, že vypadla dřív, než by si rány od zásahů mou letící botou musela zašívat sama.
Té ženské, co vyskočila z mrakodrapu, protože si myslela, že jako jediná přežila nukleární válku, prostě za to, že to udělala.
Marticzce za neskonalou důvěru vloženou do té tlupy lidí, s níž jela bez tatínka.
Milanu Pavlíčkovi za pár námětů k přemýšlení nejen z Nemoci z povolání a také za to, že mi letos nezkazil mexickou vlnu, již jsem vyvolával ve vlaku, což je těžší.


Obyčejné poděkování:


CSWU prostě za to, že pořád jsou a snad ještě dlouho budou.
Většině orgů za všeobecnou připravenost a tak vůbec.
Tomu páru fantasmagorů, jejichž jména stále neznám, za rozšíření obzorů v oblasti larpů a vzorek švédské vodky.
Tomu, co nejel, za to, že nejel, čímž si patrně zachránil život.
Českým drahám za pomalé zkracování doby nutné k překonání Mordoru, když ještě pořád nejezdí dambus.
Té dobré duši, kterou napadlo, že by se tam mohlo čepovat zrovna to skoro nejlepší pivo v přilehlých soustavách.
Domorodému obyvatelstvu za odvahu a trpělivost.
Krabímu muži za nový úhel pohledu na členovce.





(a mimochodem, k dovršení roční kvóty příspěvků mi chybí už jen jeden, který si schovávám na další trapnou výroční zprávu, to jen kdyby měl někdo pocit, že jdu s vlnou vymírajících blogů)