Minulý víkend jsem se účastnil geniální akce, kde jsem zjistil spoustu novinek a která byla asi tak milionkrát lepší než Festival Fantašismu. Přestože si z vícero důvodů nejsem schopen vybavit ani většinu událostí, co se tam staly, pokusím se to tady alespoň aproximovat, neboť by byla škoda přijít i o ten zbytek. A k tomu všemu jsem dneska zjistil, že nesnáším psaní reportů, ale dočasně to překonám.
Nejprve trocha toho historického pozadí. Někdy v zimě roku 2006 jsem během svého krátkého působení na Alternativě přišel do kontaktu s dost divnou bandou lidí. Ve skutečnosti jich bylo ještě víc, než kolik se jich aktivně účastnilo hry, a ty vazby nestíhám ani po spoustě zopakovaných výkladů, ale to je jedno. Teď jsem je všechny konečně i viděl. A taky jsem zjistil, že bych fakt nechtěl být svůj kamarád.
Oficiálním důvodem k návštěvě Týna nad Vltavou byla oslava Wyrrgyho narozenin. Číslo explicitně psát nebudu, ale figuruje v názvu jedné docela dlouhé války.
Neoficiálním důvodem bylo prověření existence jeho přítelkyně, aka yettiho. A případně intervence. Možná to zní jako klasický zlý metahumor, ale sílilo podezření, že má na něj velmi špatný, takřka civilizující vliv, a ten alias byl zvolen s přihlédnutím k tomu, že jsme o ní do té doby věděli jenom následující věci:
- nemáme kompatibilní smysl pro humor
- má ráda hokej, auta a golf
- má ráda chlupaté věci
- pravděpodobně neexistuje
Nejapné, hnusné a velmi vtipné narážky na libovolný z výše uvedených bodů nebraly konce, protože jsme prostě strašní pubertální kreténi, a dokonce padlo pár návrhů na moc vtipnou scénku s předáváním vyhraných/prohraných sázek v závislosti na tom, jestli existuje/neexistuje, má prsa/ohryzek/hrb a případně je-li nesvéprávná/nezletilá/mrtvá.
A to prosím už kousek za Táborem, kdy mou jednočlennou výpravu posílil Chlupp/Yalut/Demis/Grok/Jessica/Viktor/etc.
Mezi Táborem a Českými Budějovicemi se následně konal historicky první ročník VlaConu. Tato revoluční akce, kterou se snažím marně vyhecovat už asi tři roky, má oproti conům klasickým hned několik výhod. Kromě mobility a dostupnosti pro obyvatele různých končin je výhodný zejména fakt, že z programu jsou vyhozeny všechny ty nudné přednášky, které stejně nikoho nezajímají, a jejich místo zaujímá pomlouvání širokého spektra lidí, což je stejně věc, ve kterou se klasické cony dříve nebo později zvrtnou. V ušetřeném čase je pak možné pít medovinu a užírat angrešt.
Že je to pravděpodobně i ročník poslední, to je téměř jisté.
Po krátké cestě kolem Temelína, kterou s námi absolvovala i přítelkyně výše zmíněného multinickaře a úplně náhodná slečna v Star Wars tričku se stormtroopery na sluchátkách, které jsme se ani nestihli zeptat, jestli si s námi nechce hrát, jsme konečně dospěli do cílového městečka, seznámili se s domorodci a šli na pivo, které někomu skončilo i na plicích, a tohle je fakt nechutně dlouhé souvětí. Krátká návštěva veselé hospůdky byla korunována křížovou výpravou někam do hajzlu a zdejší delikatesou z čerpací stanice, kterou místní zovou pi'Kádor.
Druhý den začal tak trochu ve znamení Heroes of Might and Magic 5, kdy jsme uznali, že všechny ženské jsou prostě stejné, a debatami o zbytečnosti zeleniny. A taky vychutnáváním druhé lahve medoviny.
Když na vrata zaklepal sám oslavenec a představil nám, nám dvěma, co jsme tam zatím byli, yettiho, byli jsme už jenom z faktu, že existuje, tak v šoku, že jsme náhle na všechny ty kvazihumory zapomněli. A přehodili palbu na vhodnější cíl, to jest na velebného kmeta.
Ačkoliv nedorazili zdaleka všichni pozvaní, postupně se tam objevovala strašná spousta lidí a Židů, grilovaly se banthy a rozebíraly legendární výpravy kde kam. Oslavenec byl obdarován alespoň psím salámem se zvýšeným obsahem kolagenu pro lesklou srst a zdravé klouby, když už jsem mu svůj pečlivě vybraný dárek nechal doma, a začalo bujaré veselí. V součtu tam nakonec byli čtyři Wookieeové, jeden Barabel, jeden Chadra-Fan, jeden Lorrdian, jeden Sullustán a čtyři ženy, které netušily, která bije, sranda. Pokud by nějaký zlý skutek snad chtěl tvrdit, že tam kolovaly podezřelé látky, tak vězte, že jsme všichni byli pod bedlivým dozorem orgánu Policie České republiky, jehož jsme viděli i při práci, a jako svědek byl přítomen roční pán ze Sithu.
Přednáška sice taky nedopadla a od masového verbování jsem upustil, ačkoliv prostředí mu vyloženě přálo, ale jako workshop to bylo maximálně výživné a i kdybychom využili jen (a vzpomněli si na) polovinu nápadů, co tam padly, bude to naprosto parádní.
A pak bylo najednou ráno.
A protože ráno je moudřejší večera, byli jsme i my najednou strašně zmoudřelí a rozhodli, že si Wyrrgy může přítelkyni nechat. Pokud dojde na nejhorší, prostě mu ji zkazíme a bude.
Cestou zpátky jsme (opět ve dvou) omylem vynalezli past na debily, chytili se do ní a taky za dvacet minut vytáhli další medovinu. Žůžo dobrodrůžo, repete bude.
A jaká že je nejkratší cesta do
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Žádné komentáře:
Okomentovat