Na době, ve které žijeme, je strašně super mimo jiné to, že se i lidi jako já, kteří nemají ani zbla výtvarného nadání, můžou jakože umělecky realizovat.
Existují totiž nástroje jako Fotokrám, Google a sp-studio.de, díky kterým jsem i já mohl vyrobit alespoň karikovanou verzi něčeho, co bych strašně rád načmáral, ale asi by to dopadlo dost katastrofálně, neboť jsem se ještě kreslířsky stále nedostal přes fázi zkriplených dráťáků.
Behold
Nejvtipnější, teda jako nejvtipnější pro mě, protože kdokoliv další to sotva pochopí nebo ocení, je hlavně fakt, že ačkoliv jsem jednotlivé figurky skládal zvlášť, v naprosto náhodném pořadí a až pak to celkově slepil, stejně se tam dá najít jakýsi vnitřní systém nebo příběh.
Ten je nicméně tak nezáživný, intelektuálně nestimulující a celkově k ničemu, že si nejprve dovolím nabídnout alternativní program.
Pro zbytek mám vysvětlení, co že to na té kolážovité zrůdnosti vlastně je, a to včetně těch, co jim Equilibrium vůbec nic neříká, protože můžu.
To se takhle Odin jednoho dne
Druhak byl povoláním řezník a Odin si ho vybral jen proto, že malířské řemeslo se mezi Vikingy moc neujalo a na Valhale prostě nikdo šikovnější nebyl, protože všichni tři malíři v dějinách zemřeli trapně na sešlost věkem.
Na výsledku ale tak jako tak vidíme (zprava) následující:
Maeve, hyperaktivní irsko-finskou charzodlačici, kterak klasicky kouká, kde co lítá.
Valborga, decentně zaostalého medvědodlaka z Faerských ostrovů, jemuž bylo nakecáno, že se nesmí hýbat.
Idu, frigidní dánskou šermířku, která se oprávněně obává, že bude tím hovadem vedle poslintána.
Hanse, nejlepšího norského lovce trollů, a to v jeho parádní uniformě a s těmi nezapatlanými brýlemi.
Edvina, vůdce celého tohohle cirkusu, s Mečem rovnováhy a další zbraní, jejímž vlastnictvím asi nasere docela dost lidí.
Thrúðr, jeho lepší polovičku a Tórovu dceru, která právě přemítá nad tím, odkud se ten druhý meč vlastně vzal.
Torvalda, norského zuřivého myslivce, jehož poměrně dost znervózňuje fakt, že něco přeřvalo jeho motorovou pilu.
Björna, švédské nájezdníka z dob útoků na Irsko, který je tím, co přeřvalo Torvaldovu motorovou pilu.
Botillu, švédskou obludu a tlumočnici, a její výraz naprosté rezignace nad tou bandou hovad.
Sampa, finského komunistobijce, s cigárem a největším kvérem, jaký stihl narychlo vytáhnout zpod postele.
A Arneho, autora několika islandských kuchařek, který těm parchantům dělal snídani a oni na něj zapomněli.
Všichni vás moc pozdravují a já ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
Žádné komentáře:
Okomentovat