Pohjoinen tuuli II

Šel po Zlíně zase, byl zlitej jak prase,
to dosvědčím v klidu a rád.
Proč dělals to, Láďo? Teď v kapse máš páďo
a domů se musíš dostat.
No dobré to bylo a hodně se pilo,
jen hlava mě bolí jak střep,
snad trefil mě hever, když After Forever
hráli tam co zlatý hřeb.

Vítr nad Zlínem je krutý, roznáší kouřový dým,
Ládík jde domů, je zutý, huláká jak vítězný tým.

Noc končí, je po ní, a slovník už voní,
a celé to je snad jen sen.
I teď skoro brečím, když doma se léčím
a vzpomínám na Floor Jansen.
Nahlas můžem chrápat, když jedem na západ,
po jedné z nemnoha cest.
Já říkám ti, Zlíne, jak na tě, už víme,
už těším se na Paganfest.

Vítr nad Zlínem je krutý, roznáší kouřový dým,
Ládík jde domů, je zutý, a tohle je poslední rým.