Jenom rychlá rekapitulace posledních čtyř dnů:
Výlet do vesnice, kde jsou lvi, divné souškolí a kupodivu žádný Rimbaudův spáč, se ukázal jako naprosto parádní nápad. Původně nebyl koncipován jako sraz hráčů Lineage, ale nakonec to do něj moc daleko nemělo. Takže večer se to tam strhlo v orgie, kdy všichni v nograde pyžamech tančili jako trpaslice do rytmu Cotton Eye Joe a pak se nás pár řezalo násadami od mopů +
Následujícího dne nám sice debatu o historii a podobných vznešených věcech strašně rušila šíleně šišlající trubka Langerová z nedalekého bigbítového festivalu, ale to už se peklo maso a stejně měl každý plnou pusu a s tou se nemluví, takže jsme se jenom smáli a dusili a tak a pak se vší parádu usnuli u řecké pohádky o třech stech fotbalistů.
A dnes jsem se byl zapsat ke studiu na Filosofické fakultě. Nebyla to ani z desetiny taková zábava, jako před rokem na Matfyzu. Neodehrával se v žádném simulovaném postapokalyptickém světě podobném Matfixu, ale v trapné realitě a snad jediným společným jmenovatelem byl počet viděných syslů.
Loni jsem si místy připadal jako trotl, když nás ta milá osoba vedla krok za krokem ve vyplňování indexů, tady ani chvilku, protože ta vyloženě nemilá osoba asi tak nějak předpokládala, že už jsme je vyplňovali alespoň šestkrát. Takže jako trotl si budu připadat tak za půl roku, až se zjistí, že jsem to vyplnil špatně.
Při odchodu mi pak nějaká zvláštní existence, jakých je v té budově mimochodem docela dost, podala takový pomačkaný proužek papírů a zdrhla. Nějak jsem tomu nevěnoval pozornost, vyšel ven na denní světlo a teprve tam si to přečetl. Jednou z možností trávení tělocviku je zjevně i šerm. Hmmm...
Cestu do práce jsem pak strávil čtením jakéhosi manuálu ke škole, což byla chyba, jak jsem si uvědomil až na konečné, kam jsem samozřejmě vůbec neměl jet. Soudě podle ní teď přijdou tři měsíce chaosu.
Let them come!
Žádné komentáře:
Okomentovat