Skutky apoštolů, kapitola první
(přeloženo z opilecké ugrofinštiny,
originální manuskript psaný rumovými glyfy je uložen na bezpečném místě,
kde ho bezpečně už nikdy nikdo nenajde)
(reakce na nečekaný drabblovací boom přijde později)
1 Léta druhého kralování Zemana,
krále jelimánského, pojal první z apoštolů Maďara velkého
plán velký neméně.
2 A ten první, jméno jeho Vašek
Strohonoš, roupy maje veliké a štěnice, nápad dostal v pouť
vyraziť do města dalekého, jež Prčicí se zove.
3 Protož řekl druhému, též mně:
Přijďiž v město Tábor a Čaje s sebou béř, neb mezi pohany
smrduté víru šířit půjdeme, a cesta je to krátká, že i kripl
to jest ty to zvládneš.
4 Odpověděl druhý, jména svého
Čajoděj Lukáš: Tak určitě.
5 Tedy provedl Čajoděj obřad
posvátný, skrzevaď nějž Čaj mu Maďar ve slevě poslal jakož
zázrak, a uznali všichni, že je to dobré.
6 Pak doraziv do Tábora ořem
železným, v němž prostá žena bez prdele pletla a ještě
prostší s prdelí močila len, seznal poutníka třetího, Rumdáše,
syna ryšavcova.
7 Tu pojali všichni svorně první
lok a jali se registrovati před tváří Hospododinovou.
8 A bylo devět hodin a málo k tomu,
hodina první.
9 Zaplativše registrační poplatek,
mapku od ženy silné obdrželi a na cestu k severu se vydali, řkouce
sobě slova svatého Buzze Rakeťáka:
10 Do nekonečna... a ještě dál!
11 Hned kolem jezera Jordán vody
pokleslé vyrazili a dál, přes koleje a most a pod druhým, až tu
hnedleť tajný punkt se zjevil, což zklamáním bylo značným, neb
hledat jej chtěli cestami dobrodružnými.
12 A Čaj se přijímal příležitostně
a o mrtvých se mluvilo a nasíráníť lidí a do kopce se šlo, a
bylo deset, hodina druhá.
13 Kol rybníků se šlo a říček,
brody překonány byly dva a závora neprůchodná, leč ničehož
nemohlo věrozvěsty od cesty odraditi a naopak na tempu přidávali,
dbajíce při tom v řečech na omezení možného mravního ohrožení
okolivé mládeže.
14 A bylin vůkol mraky rostly, jimž
drabblů je na moudrých místech věnováno habaděj, a mezi nimi
bez, rozrazil, jetel i jitrocel a rovněž šeříky květly
skvostně.
15 Tam v poli zhynula jedenáctá,
hodina třetí, a kokot provoláván párkrát byl.
16 Bez prodlev dál se kroky ubíraly
těch tří a cestu nezkrátili si v tom místě, kde vůlí slabší
učinit tak mohli, neboť velký Maďar by to zřel a mrzce by jim
soudil.
17 A písně se pěly proti
trudomyslnosti a [do pohody] a bylo to dobré.
18 Tu na návrší zjevil se hrad
starý, jemuž řkali Borotín, a poutníkům punkt a klid na pár
chvil zajistil, kde znovu Čaje pojali, ale též krmě světštější,
šunku a banány.
19 Zde Čajoděj Mílielle z batohu
vyňal, kámen posvátný a nad elfy chytřejší, s
níž [zvěčněni byli] přístrojem Rumdášovým, a odbilo poledne,
hodina čtvrtá.
20 Dál na sever vyšli tři a jeden
nesen, a lesem šli a bažinou, do kopce i kolem něj, z kopce zase
dolů a cestou mnohé zdrbli.
21 A o drabblech se mluvilo a vojnách
hvězdných a cestách dalších, než chrám se před věrozvěsty
zjevil v prostřed pole, jenž o konverzi si říkal jako sůl.
22 Tak znovu Čaje pojali a rituál
očistný provedli a s pomocí Mílielle [chrám kravího kmene]
konvertovali na víru pravou, víru jedinou, nebo možná ne.
23 Aj, jedna odbila, hodina pátá.
24 Skuhrat začal Rumdáš, že vak mu
pivo tíží, a Čajoděj rovněž s sebou při kameni jedno v plechu
měl, tak odlehčovat zavčas začli zásob svých a Strohonoš jim
mnohé věci dobré děl, o chmelu a pivu a Třetí říši.
25 Potkali pak lesních duchů a vil a
Stana Lee a pouhou svou aurou jich na víru obraceli, činivše tak
nenápadně.
26 Víc se toho stalo, však tajná z
toho spousta je a nejen stranám třetím, jakož i mně, pro spoustu
kroků v nohou a jiné věci jinde, než pláchla druhá, hodina
šestá.
27 A velký Maďar pobaven byv, držel
mračna deště z jejich hlav až do kdy [Prčic okraj zřeli] v
hodinu sedmou, neb tam již průtrž značná z nebes šla a
Strohonoš jen s sebou deštník měl, gay.
28 Na náměstí za tři punkty botu
rudou dostali a za pár korálků místní tovar nakoupili, než k
odjezdu se co dobytek odebrali a na nádraží v dešti dojeli.
29 Tam močil na ně Maďar mocně,
snad aby do myslí jim zasel pochyb stín, leč odhodláni byli
všichni tři a v žilách měli Čaje dost a bratři byli skrz tu
moč si blíž.
30 I přispěchaly spěšné vlaky, by
poutníci domů mohli jet, a Maďar musel jistě zázrak další
hrát, neb tucet vozů jeden vláček měl, což běžný postup u
drah sotva je.
31 Tam rozšedše se cesty apoštolů,
všichni mocně plakali a loučili se, než zas se v pouti sejdou.
32 Mně po hodině stání uvnitř nohy
ztuhly tak, že z nádraží pro změnu kámen nesl mě, ale bylo
zjevné, že dílo se zdařilo, neb koleno mi přes veškerá očekávání neprasklo.
33 A soudím dnes, že Jediland by
update dostat měl.
3 komentáře:
Tak tohle je naprosto a bez debaty boží!
A časem si možná troufnu i kliknout na odkazy.
Díky za duchovní povznesení po náročném pracovním dni. Je to rozhodně epické.
A to prej se stalo!
(ty odkazy jsou veskrze bezpečné a dokonce bych řekl nudné, možná až na ten youtube, v jistých kruzích)
Okomentovat