Volejte sláva a tři dny se radujte, Plejboj má za sebou první (a určitě ne poslední) kompletní měsíc drabblení, snad bude Jessice důstojným nástupcem.
A to jsem do něj kéroval jenom dva roky a ani ne denně.
A teď něco úplně jiného, něco, co jsem napsal, smazal, napsal znova a takto to opakoval ještě asi osmkrát, aby to nebylo tak agresivní. Slabší povahy to, prosím, vůbec nečtěte, já se prostě někde potřeboval vyřvat. Předesílám, že pokud tu nejste poprvé, můj hněv s největší pravděpodobností není mířen na vás, naopak mě zatím držíte při smyslech.
Ještě 30. března jsem se fakt těšil na svůj pátý ročník DMD. O den později mě to s pohledem na stránky rychle přešlo a zhruba druhého dubna už se dostavil ten pocit, co jsem většinou míval až někdy ke konci měsíce. Těžko říct, co to vlastně je, ale přirovnal bych to ke kombinaci znechucení, šoku a totální nasranosti. Ještě loni jsem to považoval za speciální případ ponorkové nemoci, ale letošní raný nástup mi diagnózu trochu zkomplikoval.
Není velkým tajemstvím, že mi některé identity vždycky vyloženě vadily a že z dalších jsem si celkem nepokrytě dělal srandu. Nejsem holt sluníčková bytost, ale zvládal jsem je odfiltrovat a na pikniku elegantně obejít. Teď toho ovšem dost nezdravě přibylo a já netuším, jestli je to nárůstem počtu blbců, jejich větší hlasitostí, nebo jsme na vině já a moje rozmazlenost. Mám chuť holýma rukama utratit každého, kdo mrmlá nad složitostí naprosto primitivního tématu, a přijde mi fakt smutné, když člověk v jednadvacátém století musí googlit, co je to proměnná. Na anglické uvozovky a oddělování odstavců prázdným řádkem už jsem si zvykl, drabblata „co věta, to nový řádek“ do smrti nepochopím. Rovněž nechápu, jak může někdo s klidným svědomím čtyři hodiny před termínem odeslat „drabble“ o 57 slovech a proč někdo píše drabbly anglicky, i když psát celý měsíc drabbly ve finštině nebo islandsky zní jako docela fér challenge na příští rok. Taky mi zůstává rozum stát nad některými masovými komentátory, kteří sice zjevně nemají nejmenší povědomí o fandomu a s největší pravděpodobností tedy drabble nemohli vůbec pochopit, ale za každou cenu pod něj prostě musí hodit aspoň tři písmena nebo smajlíka s osmnácti bradami. A to jsem si prosím letos schválně vybral ten nejneznámější fandom, jaký mě napadl, marně. To by je zabilo, kdyby místo deseti chechtů, tří šablonovitých padání z postele a dvou konstatování kapitána Obviouse, že ten drabble je vtipný/smutný/whatever, prostě klikli na kachnu a popojeli, případně se klidně na něco zeptali? Nepopírám, že když mi tam svítí to číslíčko nových komentíků, mám radost, ale se zářnou výjimkou Gwen je to skoro vždycky zklamání na celé čáře. Nebo mi aspoň někdo vysvětlete, jak na to má člověk reagovat, protože děkovat (jako někdo) za to fakt odmítám. Stejně jako číst drabbly označené tou debilní zkratkou s J uprostřed. Pokud si, kurva, myslím, že jsem stvořil nějakou děsnou hrůzu, tak to nepostuju a body nahrabu na bonusech, ne že to nahodím a sklidím vlnu vyvracení, jak to rozhodně není špatné a ťuťu. Podobně alergický začínám být na slovo šílenost, na šílené drabbly a hlavně na šíleně šílené drabblisty. A o tom, co bych dělal každému, kdo místo vymýšlení názvu použije zadání, bych neměl snad ani přemýšlet.
To jen tak na vysvětlenou, proč letos hodlám komentování (a čtení) omezit na minimum, a taky abych ulevil svému prohnilému srdéčku. Samozřejmě nadále sleduji úzký okruh prověřených lidí (přičemž platí, že pokud tohle čtete, s velkou pravděpodobností mezi ně patříte), nadále házím opeřence v případě, že ten který kousek pochopím, ale komentáře si letos víceméně zakazuji, jinak hrozí, že sosáky přirovnám k Novinkám.cz, což by nás určitě všechny mrzelo. Dokonce už ani nebudu spamovat linkem na naše drabblení všude, kde jen to půjde, protože na čtvrtou vlnu překvapení, že jsme šílení, fakt nemám. Budu stokrát šťastnější, když mi kdokoliv ze současných účastníků věčné výzvy napíše něco jednou za měsíc, než kdyby přes ten link náhodou přišlo něco, co bych musel umlátit kamenem.
Pokud jste to dočetli až sem, máte u mě panáka Čaje, a ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
4 komentáře:
Co na to mám říct. Jistě, ignorovat věci, o kterých víš, že tě štvou, je nejlepší kvůli tobě a tvým vnitřnostem. Taky tví nejbližší budou reději, když nebudeš pobíhat po bytě a nebudeš klít cizími jazyky.
Já taky některé identity cíleně ignoruju a co se systému jedna věta - jeden řádek týče, neskutečně mě to irituje.
Ééém, co jsem to ještě...
No a na kafrání ohledně tématů... myslím, že už je to spíš folkór, než cílené stěžování.
Jo a gratuluju Plebejovi.
Kachň, spadl jsem pod stůl!
Nic si z toho nedělej, dostaneš medovinu.
A na panák se těším.
A na to se napijem!
A umí ten DMDí systém vůbec uvozovky dole?
Hele, já chápu tvý nasrání, ale mám pocit, že to prožíváš a nějak nasraně moc.
Ad angličtina - nevím jak ostatní, ale třeba pro Estriel je angličtina základní komunikační jazyk, mimo Čechy je přes 10 let, tak jí to v angličtině myslí. A jelikož anglicky všichni umíme, tak co jako.
Jinak ano, líběj se mi tvý drabbly a slibuju, že komentovat budu buď kostruktivně, nebo vůbec.
Okomentovat