Uusivuoden tiivistelmä V


Ok, už je to trochu ohrané, psát sem každý rok soupisku údajně důležitých událostí, nicméně jsem došel k závěru, že je dobré tuto tradici udržet z jednoho prostého důvodu. Aby totiž bylo možné bourat konvence, je třeba nějaké ty konvence mít, ideálně nějaké dost prominentní a zároveň neškodné. Konkrétně tahle tradice je navíc sice cyklická, ale sama v sobě naprosto neuspořádaná, což nadále imponuje ne-řádu.
Jako příklad toho, proč je vždy zapotřebí udržovat i protiklad toho, o co se snažíme primárně, nejlépe poslouží příběh Patricka Kavannagha.
Ten žil ještě před deseti lety v jednom malém bytě na předměstí Bostonu a byl policistou. Jakožto potomek irských imigrantů se honosil chatrnou reputací, značným počtem příbuzných a nikdy to nedotáhl dál než na seržanta. Strážcem zákona se stal krátce po velmi předčasné smrti obou rodičů, které srazil autem opilý řidič, a zajistil tak všem čtyřem bratrům a třem sestrám alespoň vratkou oporu. I oni se postupně osamostatňovali a jemu tak ubývalo odpovědnosti, nicméně sloužil i nadále svědomitě a s plným nasazením potíral organizovanou skupinu pašeráků zbraní, až si brzy mohl dovolit i dvě koblihy k snídani a pozvat budoucí manželku na večeři. Jednoho listopadového rána se pak účastnil velkého zátahu proti výše zmíněným pašerákům, který definitivně zničil jejich síť ve městě a přilehlém okolí. Oslava byla náramná, příslib klidu a pohody neochvějný, několikrát se mluvilo o povýšení a Patricka cestou domů srazil autem opilý řidič.
Já se rozhodně do obchodu se zbraněmi zapojovat nehodlám, alespoň prozatím, a místo toho ochotně vysypu, co že jsem to zhruba celý rok dělal.

Potkal jsem piráta v podzemce.

Po čtyřech letech potkávám spoustu lidí, které jsem hrozně dlouho neviděl. Jinými slovy jsem dostal nové brýle.

Protože už se tak nějak stalo tradicí, že se každý rok začínám učit nějaký nový jazyk, a protože jsou spolužáci z irštiny s prominutím hovada, co chtějí školu v pátek ve dvě, musel jsem i tento prestižní keltský jazyk odložit. Díru po něm zaplnila islandština pod taktovkou docentky Kadečkové, jejíž nadhled bych chtěl jednou mít.

Použil jsem v diskusi redukci ad Hitlerum, a přesto jsem vyhrál.

Do manuálu k jednomu z procesů, co mám v práci na starosti, jsem nacpal referenci na Starý zákon, konkrétně Izaiáš 44:8. Dosud si nikdo nestěžoval.

Umřela mi Mafra.

Pořídil jsem si párek dikobrazů a následně rozjel chov. No tak hraju FarmVille, to je toho...

Napsal jsem jedno krátké absurdní drama, které ale hodlám ještě značně upravovat, takže zveřejnění se patrně jen tak nedočká.

Absolvoval jsem důkladnou pouť po těch českých zoologických zahradách, kde jsem ještě nebyl. Olomoucká je geniální, ostravská ujde, brněnská kvalitou odpovídá městu, ve kterém má tu smůlu stát.

Sestrojil jsem v práci z víka kartonové krabice patent, jehož použitím lze předejít pomačkání papírů vylézajících z jehličkové tiskárny. Což v praxi znamená, že tam ten šílený traktor bude sloužit dalších šedesát tisíc let.

Karel Gott vyhrál Zlatého slavíka.

Suddenly, wild Justin Bieber appears.

Prošel jsem si pozvolnou proměnou z Karkulky do Cúchulaina a pak mi nějaká maďarská emočubka smazala celý účet. Grécké označenie pravdy, to zrovna.

Film o souboji gigantického žraloka a obří chobotnice, co jsem tu propagoval loni, své pokračování skutečně dostal a souboj žraloka s monstrózním krokodýlem překonal i moje nejdivočejší představy. Jestli někdo víte o nějakém ještě debilnějším kinematografickém počinu stran žraloků, dejte mi o tom prosím neprodleně vědět.

Hromadně mystifikuji okolí a už se mi povedlo třem lidem vsugerovat, že se jmenuji úplně jinak. Můj slovenský spolubydlící v tomto málem uspěl i u mého českého spolubydlícího. My jsme tam celkově veselá kopa.

Tradiční krátká rekapitulace toho, jak si vedou moje známější alter ega:
Chcípáci právě potlačili chystanou socialistickou revoluci finských vánočních skřítků a z Edvina se pomalu ale jistě se stává zatraceně komplikovaný časoprostorový úkaz.
Champbacca v té hlavní realitě konečně odešel do fingovaného důchodu, ale prakticky rozjel mimo pozornost galaktických byrokratů provoz vlastní akademie se sabaccem a děvkama. Organizuje zájezdy do džungle, učí děcka chlastat, chodí na ryby a hady a už brzy ho dohoní následky nezřízeného mládí. V těch ostatních realitách se nestalo nic nového, pouze jsem tam udělal pořádek a nyní je většina materiálů uveřejněna.
Narva'Raan bez úhony přežila kapitánovo kamikaze, zachránila co se dalo a byla za to vesmírem náležitě potrestána. Pokud to přežije, čeká ji spousta terapeutických sezení s promovanou psycholožkou, ovšem ono přežití je ještě dost ve hvězdách.
Magnus Mungo, jehož osud by byl jistě vzhledem ke zvyklostem nedalekého Westerosu dost zajímavý, tak nějak usnul, ovšem ne víc než zbytek všech Lordů a Lam. Smutný příběh.

Torchwood 4 chvíli existoval a dokonce se zapojil do světového dění. Otázkou je, nebylo-li to naposledy.

Pořídil jsem si sonický šroubovák desátého Doktora a taky pár dalších kryptofašistických hovadin.

Byl jsem týden v Londýně.

Taky jsem byl dva dny v Brně a přežil to. Zejména díky mrkvovému guláši poslední záchrany a tomu, že jsem se před vlastním příjezdem intenzivně věnoval studiu technik Beara Gryllse. Ten člověk je bůh.

Flann O'Brien byl taky bůh.

Patrick Kavannagh, kterého zmiňuji někde tam nahoře, nikdy neexistoval a celého jsem si ho vymyslel. Vám je to úplně jedno. Kdo z nás je padouch?

Úplnou náhodou jsem narazil na seriál Lexx, kterému tady dost možná věnuji jeden z budoucích příspěvků. Tenhle německo-kanadský počin natáčený mezi lety 1997 a 2002 sice vypadá tak o deset let starší, ovšem je to zatím bezkonkurenčně nejúchylnější seriál, jaký jsem měl tu čest vidět.

Zjistil jsem, že zahájení kompletace sbírky Kokot-ti už tady avizuji od roku 2008. Teď už mám materiálů dost, takže bych s tím možná mohl konečně něco dělat.

Hudebně vzato jsem se decentně posunul a kromě klasického gaymetalu, co jsem poslouchal doteď, mám teď na seznamu i Blackmore's Night, Dropkick Murphys a podobné podivnosti.

Byl jsem v ostravském divadle na lokální adaptaci muzikálu Do naha! V dialektu. A rozuměl jsem skoro všemu.

Přilepil jsem na dveře mého současného obydlí varování před trolly, to aby případné návštěvy věděly, do čeho jdou.

Odolávám pokušení začít hrát The Old Republic a s lehkou pomocí profesorského aparátu FF UK se mi to i daří. Frustraci si patrně vybiji s příchodem třetího dílu Mass Effectu.

Začal jsem si hrát s editorem map do Jedi Outcastu a vůbec celou řadou věcí, do kterých bych radši neměl strkat nos.

Rozpoutal jsem masivní poke wars na několika frontách a na většině zvítězil. Pouze pár starých pardálů nadále údery vrací.

Ke svému velkému překvapení jsem zjistil, že se má velmi skromná knihovnička během roku víc jak ztrojnásobila, zejména vinou jistého pana Joyce. Také do ní konečně přibyl kriticky důležitý svazek trilogie Illuminatus! a dá se předpokládat, že tento trend bude nadále pokračovat.

Přeložil jsem kus textu z kvazipolštiny. Čistě abych dostál svému slibu.

Zrušil jsem fanouškovské fórum Star Wars Universe, neboť se mi podařilo rozplakat několikrát po sobě tamní třináctileté administrátory a jejich dvanáctileté ocásky. Titul ničitele fór mi teď už nikdo upřít nemůže.

Nadále bojkotuji Festival Fantazie a aktivity s ním spojené a letos jsem se tak účastnil pouze Cravataconu, Koprconu a té nové verze Sconu. Ono to tak nějak stačí, zejména když se ve dvou z nich více či méně účastníte i organizace.

Poučil jsem se z chyb stran důvěřivosti k některým lidem a přestal si brát servítky s jejich postavami. Prostě umřou, to je toho.

Tenhle blog překonal hranici 13 200 návštěv, což dá dohromady obyvatelstvo Roudnice nad Labem a do Českých Budějovic mi chybí tři stovky.

Objevilo se tu znovu 22 příspěvků, stejně jako v předchozích čtyřech letech. Letos se ovšem nedá říct, že by některé z nich byly bezobsahovou výplní, neboť tak nějak mimo jsou prostě všechny.

Účastnil jsem se akce Duben, měsíc drabble a vyhrál tam epesní tašku. Byla vykoupena krví, slzami a bordelem v kontinuitě, ale do dnešního dne přežilo jediné, ona taška. Mám tedy sílu připravovat se na další ročník.

Založil jsem si vlastní diskordiánskou kabalu. Protože můžu.

Rád bych se teď ještě jednou zpětně distancoval od těch debilů z církve jediistů. Star Wars mám rád hodně, ale rozhodně ne nekriticky a vůbec, takže jsem jejich směšné instituci vyhlásil skrytý džihád. Má vlastní církev se dokonce snažila pro spolupráci kontaktovat neznámé telepaty, ti však zarytě mlčí na všech frekvencích.

K velké radosti okolí si zahrávám s ohněm v podobě blankversu.

Znovu, ale fakt jen na chvíli, jsem začal hrát Lineage. Trpasličího vědce s ambicemi na výrobu termonukleárních zbraní však na tom munchkinovském serveru nikdo nepotřeboval, a tak se tento rozhodl k přestěhování na nějakou lepší planetu.

Zase, už asi po padesáté, jsem skočil Tess na nějakou výhovorku ohledně aktualizace Jedilandu a snad i nového redakčního systému. Termín, který si sama určila, nestihla, takže pokud by to štvalo ještě někoho, zamiřte k nám na Eclipse, zřídil jsem tam pro podobné případy flek.

Na předvánočním večírku katedry jsem zjistil, že se mnou do ročníku chodí samá zajímavá individua. Latentní gerontofilka, gangsterka z Žižkova, umělecká kovářka a tak, samí lepší lidé. Akorát tedy chodí všichni pozdě.

Vinou pokročilé kreténizace obsluhy jsem přišel o tři oblíbené hospody v Praze, ale našel dvě nové mimo ni. Sice je to trochu z ruky, ale stojí to za to a já už jsem prostě poslední dobou trochu mobilnější.

Uspořádal jsem sraz hráčů jednoho z těch několika RPG a myslím tedy, že se povedl.

Silničáře letos poprvé nepřekvapil sníh v půlce prosince, jednoduše proto, že tou dobou tam žádný sníh nebyl. Já osobně jsem sníh tuhle zimu například stále ještě neviděl.

Oslava letošního Silvestra bude patrně probíhat lehce ve smečce.

Na PF klasicky seru a ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.  

Jedien ihmemaa


(napsáno s předstihem, abych na to náhodou nezapomněl, takže těžko říct, která z variant bude platná v době uveřejnění, nehodící se prostě škrtněte)

Máme tu Aðfangadagskvöld/Štědrý den/Szenteste, venku je hnusně/krásně a konečně přestalo/začalo sněžit.
Když se teď místo z okna podíváte na Jediland.cz, zjistíte, že vypadá úplně stejně/jinak, což po těch víc jak dvou letech bez jediné změny člověka prostě zákonitě nemůže/musí překvapit. Nezbývá než doufat, že slíbený a nyní odložený/spuštěný betatest brzy zdárně začne/skončí a ostrý provoz na sebe nenechá dlouho čekat.
Fanoušci brakové/kvalitní Star Wars fanfiction, kteří z tohoto postižení ještě nestihli vyrůst, teď jistě jásají, neboť se snad definitivně vytratí/vrátí konkurence těm pár pochybným webům parodického vzezření.

Tímto bych tedy chtěl poděkovat/vynadat Tess, že dodržela/nedodržela své předsevzetí z Kopru, které navíc sama z původního plánu dost zpřísnila. Do odvetné/reklamní kampaně se hodlám zapojit co nejaktivněji, mimo jiné proto, že z toho na jistých podřadných fórech kouká solidní příležitost pro trollení.

Jedi Land je mrtev, ať žije Jediland.

(ať už to dopadlo jakkoliv, tímto nijak neodstupuji od svých předchozích požadavků)

Tillille


Tak jo. Z mého prvního Koprconu (2006) report není, neboť to jsem ještě neměl blog. Prostě středověk. Z druhého (2007) už ano, takřka realistický, ovšem s notnou porcí stylizace. Po Koprconu 2008 přišla první závratná změna, krácení, patrně z lenosti. A ačkoliv se k němu objevil jeden jediný komentář, jeho hodnota je prakticky nevyčíslitelná, a to ani pokud bychom se ho snažili vyvážit zlatým hnojem. Report z roku 2009 přinesl pokročilou počítačovou grafiku, jejíž vypracování bylo natolik vyčerpávající, že mu za oběť padla většina obvyklé vaty.
Rok 2010 byl vysloveně experimentální. Vzhledem k tomu, že jsem většinu conu prospal, jsem si absenci zajímavých zážitků vynahradil prachsprostou fabulací. Úspěch byl nezměrný, prakticky každý zmíněný se proti zmínění ohradil a vůbec to bylo náramně veselé. Problém je jen v tom, že podruhé mi na to patrně málokdo skočí, takže letos budu muset udělat nějakou jinou hovadinu.
Nyní je tu rok 2011 a mně pomalu dochází finské lokální pády.

Na druhou stranu si troufám říct, že následující příspěvek bude svým charakterem natolik unikátní, že jestli mě někdo přesvědčí o opaku, dám mu klíče od Eclipticy. Zároveň má i značnou didaktickou funkci pro další obraceče hamburgerů v zácviku, jako jsem já.

Poetické bingo.
(jeho pravidla se od binga klasického trochu liší – vyškrtávací šablona (zde) je fixní pro všechny, vyhrává ten, kdo jako první vyškrtáním správných termínů identifikovaných v následujícím textu dosáhne souvislé posloupnosti o pěti polích, ať už horizontálně, vertikálně nebo diagonálně)

Ač zhasla v dálce již ta jasná zář
a zase pryč je nejlepší ten con,
co v zemi téhle dá se vůbec znát,
tak není třeba rmoutit sobě tvář,
neb nezní přeci všemu konce zvon,
a můžem zase za rok jet si hrát.

Já šestkrát už jsem dálku tuto jel
a pošesté se stále těšil moc,
a tento ročník ještě více zněl,
tak dlouhá byla před ním prázdná noc.
Ve vlaku jako loni stále sám
jsem ujel značný cesty dlouhé kus
a nebylo to dobré, řeknu vám,
byť pořád lepší nežli prázdný bus.
Než Ace a já jsme zřeli stavby zeď,
co běžně dětem slouží coby hrad,
tak téměř padla na kraj temná šeď
a já měl po té cestě děsný hlad.
Ač vevnitř ještě stále trval klid
a tichý dál byl ze zdí dutý hvozd,
tak brzy přijel ze všech planet lid
a každý jeden z nich byl host.
Žádný děda z Kopřivnice
nechodí už pro milice,
když před startem prosince
potká doma povstalce,
uklidí se do pivnice.
Než prošly davy tyto školou dál,
já na lov vydal jsem se sám a sám
a kousek dál ten stánek milý stál,
co s rýží psy tam s chutí jídávám.
Pak vrátil jsem se rychle zpátky zas,
kde zatím provoz zhoustl celkem fest,
neb za pár minut nejvyšší byl čas
a začal různých divých umů test.
Já dál jsem pouze hlídal hlavní vchod
a dalších hostů zpoždění měl vlak,
tak přišla chvíle klidu celkem vhod
a Vojta kredit loupil jako drak.

Jak večer zvolna tempo nabrat chtěl
a klevet stále třeba probrat dost,
tak násobil se počet pilných včel
a mně se náhle velmi hodil post,
neb centrem dění rázem stůl se stal
a každý hlod byl o to větší skvost,
že každý člověk něco k dobru dal.
Pak chodili kol lidé různých měst
a kde šel člověk, tu i zajíc řval,
a mrkví mlátil kolem o sto šest,
oč málokdo však zjevně vážně stál,
i spoustu bylo vidět známých hvězd.
A kdyby snad se někdo o čest bál,
že padl zrovna o něm jakýs drb,
tak vězte, že se každý mile smál
a újmy neznal ničí rodný krb
a není třeba shánět nových vrb.
Pak konec přišel na ten první den
a nocí řeč se nesla zvučně dál,
což místy hluk byl silný na to dost,
že hodil by se k spánku mnohým mák.
Já též jsem do té říše zvolna šel
a ráno spatřil velký věru div,
že doufám nebyl to jen krutý sen:
ač Tess už slibů dávno dala hrst,
a já jsem čert co nechce jenom prst,
tak teď tam svědků spousta byla též
a nestavěla doufám ze lží věž,
když kabát nový sféře staré tká
a k Vánocům nám vážně dárek dá.

Jak večer stále víc se blížil nám,
tu mnohých dalších padlo k uším slov
a přišel čas si něco k jídlu dát.
I nyní přišlo za vhod maso psí
a rázem síly každý mraky měl,
což hodilo se nejen starším z nás.
Neb další program zájemcům byl přán
a zbyla na nás ještě fůra slov,
tak zkrátím tlachy jak se nejvíc dá,
ať netrvá to zase dlouho moc.
Jen jednou vkročil v místnost ten můj stín
a do kavárny sotva nahlíd jsem
než vyšší síla táhla se mnou pryč,
leč přesto všechno chybí mi už teď
ten spolek divných lidí jako sůl,
ač jmen jen málo letos znělo zde.

Tak za rok snad se sejdem všichni zas,
až přijde znovu zimních tradic čas,
pak užijem si řádně místních krás
a Síla zatím bude proudit v nás.
(a verše ať už kurva vezme ďas)


A nadále prozaicky soudím, že by Jediland měl být aktualizován. Pro pořádek.

Fnorður


Tři králové Kabaly aktivně tonoucí ryby by tímto rádi podali svědectví o úspěchu první operace Mindfuck.
Tři náhodně vybraní jedinci, které loňského roku Lord Troll vytrvale a enigmaticky zdravil na chodbách Filosofické fakulty University Karlovy, nemaje k tomu jediného dobrého důvodu, zdraví nyní Lorda Trolla naprosto spontánně a sami.
Ústav progresivní a dynamické eufemizace klerofašismu navíc ve spolupráci s Kakofonickým orchestrem imaginárních nástrojů zahajuje nábor dobrovolníků a zlovolníků, jejichž posláním bude spolu s bodrými hochy z výše zmíněného ústavu přestěhovat jeden z klavírů výše zmíněného tělesa, neboť, jak praví druhý Fendersonův pohybový zákon, těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud do něj nenarazí chao. Náraz je v plánu, klavír je v osmém patře.
V případě, že stěhování proběhne úspěšně, bude pochopitelně následovat bujará oslava spojená s distribucí lehkých drog a děv a v případě zájmu může dojít i na veřejný koncert, ačkoliv si to generální štáb dovolí předem srdečně nedoporučovat.

Svatá trojice se už teď těší na všechny vážné zájemce.

Za KATR
Lord Inkvizitor
Fionn Corsciú Mac Fear a Imríonn le Traenacha, v. r.

Za KOIN
Jeho královská Výsost Lord Šaman
Haakon IX., v. r. m. a n. L. I.

Za ÚPADEK
Lord Troll
Josh, v. ch.

Tři za všechny, všichni bez dvou za dvacet.
Velebena budiž Eris.


A ostatně soudím, že by Jediland měl býtaktualizován.

Vararengas


Ano, té milé slečně v Olomouci jsem sice slíbil příspěvek víceméně prozaický, ale po skoro měsíci mi z toho nakonec tak nějak vylezl italský sonet s trochu nepravidelným zakončením.
Berte to jako akt vzdoru.


When darkness came to fall atop the maid
and shadows covered city round her waist,
still on my way I was, and with much haste,
so I might spy her beauty in the shade.
And then I saw her body gently laid:
there sweetest mead she'd let me taste
and not a single drop had come to waste,
until at last she was a maid unmade.

While young was she, the night was younger still,
asleep she fell, the queen without a crown,
and morn had yet to pay his promise well
of bringing one more trip of joy and thrill.
Should you one day be found amongst this town,
perchance we both will meet at Citadel.



A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Neljä vuotta myöhemmin

Nedávno jsem tak přemýšlel, že už na to Equilibrium vlastně píšu docela dlouho a je až s podivem, že se stále úspěšně držím mimo ústřední děj a vyhýbám se konfrontaci s dalšími hráčksými postavami. To je pro mé postavy na jiných textovkách něco tak nepředstavitelného, že jsem se rozhodl tenhle rekord tak nějak změřit. Krátká historická sonda odhalila, že můj první počin se v té pestré směsce dalších příběhů objevil 24. července 2007. V ten samý den složila přísahu historicky první prezidentka Indie a Oxford si užívá záplavy. O týden později se v Anglii po šesti letech klidu znovu objeví slintavka a kulhavka a v Řecku hoří lesy, protože Evropou se ženou rekordní horka.
Dnes je to na den přesně tři hodiny, co jsem tam napsal svůj jubilejní 22. příspěvek a zaokrouhlil tak celkový počet stránek naprosto individualistického příběhu na kulatých osmasedmdesát. To by si jistě zasloužilo nějaký achievement, ale vzhledem k faktu, že teď nevím kam dřív skočit, jsem vyrobil jenom limitovanou edici Chcípáků pro hru Magic the Gathering. A myslím tedy, že se povedla.












A jeden irelevantní limerick nakonec, to už tu taky nebylo rekordně dlouhou dobu:
There once were two cats of Kilkenny.
Each thought that's one cat too many.
So they fought and they hit
and they scratched and they bit,
till instead of two cats, there weren't any.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Gapminding


Už je tomu tak, jeden student anglistiky a inkvizitor v záběhu (dále „já“) se konečně víceméně dobrovolně vydal do města zaslíbeného, do Londýna, aby tam na vlastní kůži prověřil klima a mezi řečí zjistil, jestli je tamní domorodý akcent tak srandovní, jak uvádí odborné publikace.
Vzhledem k tomu, že mi sepsání tohoto čehosi tradičně zabralo nějaký čas a poznámky jsem si jaksi nedělal, nejedná se v žádném případě o report celistvý, nebo nedej Eris chronologický. Prostě to sem budu sekat tak, jak mi to přijde pod ruce. Mind the gaps, will you?
Pravděpodobnost úspěšného odletu se ještě týden před stanoveným termínem pohybovala v řádu jednotek procent, děkuji mnohokrát, olomoucká byrokracie, ale nakonec to vyšlo, takže jsem si den předem skočil vyměnit pár liber, tak trochu symbolicky pár desítek metrů od školy, a začal předstírat, že balím. Předstírání skončilo půl hodiny před příjezdem zbytku expedice do Prahy; vlastní balení pak bylo otázkou asi šesti minut[1] a můj kufr vážil se vším všudy deset kilo, přičemž leteckou společností jsme měli povoleno dvacet.
A to jsem bral i litr šťávy a svůj lovecký zavírací nožík, co váží asi půl kila.
Výprava čítala kromě mé maličkosti ještě moji drahou polovičku a další dva páry, Silmaril s Ertefolem a Lewin s Acem, přičemž poslední dva jmenovaní trávili poslední noc před odletem kdesi v jeskyni či co. V součtu tři humanisté, jeden medik, jeden horník a jeden multiclass. A ačkoliv se to tak teď může zdát, razantně odmítám teorie, že šlo o rafinovaně zvrhlé triple date.
Cestu na letiště jsem pro brzkou ranní hodinu absolvoval v oblíbeném zombie módu, ale obešla se bez nehody, a dokonce jsme všechno stihli krásně na čas, takže jsem se mohl s klidným svědomím dospat na letišti, kde jsem při průchodu rámem samozřejmě pípal. A následně v letadle, protože během letu se nic zvláštního nestalo, pokud za zvláštní nepovažujete fakt, že jsme letěli přes Francii a mně z toho nebylo zle.
Přistání na Gatwicku proběhlo pokojně, přeřízení hodinek na imperiální čas taky, vyzvedávání lístků zvládla Lewin i přes zjevné komplikace výborně a mohli jsme nasedat do vlaku směr Victoria. Vlaky, byť příměstské, tam jezdí téměř rychlostí zvuku a zvyk zpomalovat při průjezdu nádražím zjevně není příliš populární, takže bylo o zábavu postaráno, ale na druhou stranu tak přesun trval jen nezbytně krátkou dobu, takže průvodčí nás jaksi vůbec nestihl navštívit.
Nádraží Victoria je v podstatě taková větší a čistší Masaryčka s ostrahou navíc, ale po krátkém intermezzu, kdy někdo nemohl v kapse najít lístky, jsme překonali i tu a následně se svým prvním doubledeckerem dopravili k místu, jenž se nám na následujících sedm dní mělo státi příbytkem.
K prvním dojmům z Londýna bych jen bez jakéhokoliv rasistického podtextu dodal, že jsem se chvíli bál, jestli jsme náhodou neproletěli Riftem někam do Asie. Za celých sedm dní, kdy jsme městskou hromadnou dopravu využívali prakticky furt, si pamatuji jediného bílého řidiče, který navíc vypadal tak trochu jako ještě vidláčtější bratr Pepy Vojtka. V obchodech zrovna tak a rozhodně ne všem šlo rozumět. Melting pot my ass.
Zdaleka nejhorší však byl prakticky nulový Rh faktor. Smutné město.
Ubytování jsme měli zajištěné v takovém hostelu lomeno kostele poblíž Notting Hillu, v přízemí byla kromě společenské místnosti i kuchyňka, ve sklepě sídlil správce a po schodech se člověk dostal nejen do kaple, nýbrž i do pokojů, které byly sice skromné, ale za ty prachy jsem čekal hromádku slámy. Tři dvojice, dva pokoje, přičemž my dva jsme nějakou machinací, za kterou ještě jednou děkuju, skončili v tom menším z nich[2], dvoulůžkovém. Kromě dvou důmyslně vrzajících postelí s ještě důmyslnější ohrádkou tam byla ještě almara, stolek, tapetová imitace krbu a nad ní atlet na kříži, kterého čtveřice pod námi neměla. Ten společně s již zmíněným nábytkem a ještě nezmíněným domovním řádem, který v bodě osm zakazoval sdružování osob různého pohlaví v jedné místnosti, trochu komplikoval stěhování, ale poradili jsme si.
Stěhování = sex, samozřejmě.
Později jsme zjistili, že onen domovní řád je poněkud zastaralý a i kdyby nebyl, zmíněný šéf nejevil sebemenší známky snahy o vynucování jeho dodržování. Vzhledem k reziduální duchovní povaze místa nicméně tak jako tak rapidně stoupla zábavnost diskusí o antikoncepci a klení ve jménech božích obecně. Od začátku jsme byli prakticky jedinými hosty, až během týdne osazenstvo trochu přibylo.
Ještě v pondělí jsme pak pod dohledem statné ošetřovatelky absolvovali menší výlet do okolí, lokalizovat nejbližší Tesco, McDonald's a další význačné body, který završila nádherná procházka skrz Hyde Park. Počasí bylo typicky anglické, to jest každých pět minut jiné, s naprosto nulovou šancí na alespoň krátkodobou předpověď. S tím jsme samozřejmě počítali a nikoho to moc nepřekvapilo[3]. Viděli jsme nicméně potůček princezny Diany, Petra Pana, Marble Arch a spoustu kaštanů, kterými jsme následně nakrmili tu spoustu úplně božích veverek, ale dostal jsem zákaz si jich pár vzít domů. Fňuk.
Večer zasedl generální štáb a plánoval se další program. Od téhle chvíle to mám tak trochu rozmazané, takže to vezmu spíš v bodech.
Alkohol je v tom nevinně, fakt.
Podzemka
Fantastická. Třicet liber na týdenní Lobster Card, ale i tak je to druhá nejlepší atrakce Londýna. Seriózně. Ten systém je úplně geniální a pražské Metro, promiň, se může jít zahrabat, protože je prostě strašně nudné. Na první pohled to samozřejmě vypadá zrůdně složitě, když po stejné koleji nejen že jezdí víc linek, ale i různé vlaky stejné linky mají různou trasu, nicméně zorientovat se v tom je otázka půl hodiny a dvou náhodných jízd. Akorát tam moc nestíhá ventilace a místní jsou tak trochu debilové, protože s oblibou neprodyšně zabarikádují dveře, kde se tlačí třicet lidí, co by jinak mohlo s klidem stát v uličce o metr vedle. A pokud uslyšíte „mind the gap“ méně než pětkrát na zastávku, nechte si vrátit část jízdného, protože vás prachsprostě ošidili.
A člověka hrajícího na harfu v pražském Metru taky nepotkáte.
Doprava obecně
Že se na celých ostrovech jezdí na jiné straně ulice, to snad není třeba zdůrazňovat. Jelikož jsem z Prahy, stejně se koukám oběma směry a při špičce i nahoru, takže tohle mě překvapilo mnohem méně než jiná věc: oblíbeným sportem Londýňanů je totiž kromě cyklistiky a běhání také přebíhání ulice na červenou. Původně jsem dokonce choval podezření, že i barva signálů je tady obráceně, protože prokazatelně více chodců přešlo na červenou než na zelenou, ale není tomu tak. Řidiči autobusů jsou na to ale očividně zvyklí a minimálně ten rastafarián, co nás vezl z nádraží, to bral s naprostým klidem.
Auta to občas dělají taky.
Natural History Museum
Volný vstup a dinosauři. A rovněž mraky lidí, vycpaná skotská kočka, interaktivní expozice věnovaná člověku a taky simulátor zemětřesení. Meh. Budova je to nicméně opravdu impozantní a projít ji celou by možná vyšlo na celodenní výlet.
Ale vycpaniny máme teda v Praze lepší.
Science Museum
Tam jsme trochu bloudili a zpětně vzato zjišťuji, že si pamatuju jedinou věc, a to sice maketu lodi RMS Connaught, která mě nesmírně pobavila nejen vzhledem. Jo a sedmiprstá kočka.
Naneštěstí vycpaná.
Forbidden Planet
Od tohoto krámu pro pošuky jsem toho moc nečekal, ale stejně mě to trochu zklamalo. Samozřejmě jsem tam během týdne byl celkem třikrát, z toho jednou fakt omylem, a samozřejmě jsem tam pár peněz nechal (plakát vybuchující TARDIS ala van Gogh a Coraline do mé nebezpečně se rozrůstající knihovny), ale sečteno a podtrženo mi Fanbase a Comicspoint přijdou minimálně na srovnatelné úrovni.
A šroubovák desátého Doktora tam co? Neměli, cháchá.
English Breakfast
Geniální vynález, zejména ten černý pudink[4]. takže jsem pak skoro do dvou odpoledne vůbec neměl hlad. Připravovat bych to ale nechtěl. A že v tom podniku měli myši? Za mě plus.
Do Full Monty prostě patří úplně všechno, tak.
National Gallery
Fakt nejsem až takový kulturní barbar, jak to občas vypadá. Můj vztah k tomu konkrétnímu umění, co tam bylo, by se však dal nejlépe ilustrovat tím, že mě na celé té rychlé prohlídce nejvíc zaujal chlapík před samotnou budovou, který si tam na rameni nesl fretku.
Bílou.
London Eye
Skoro dvacet liber za tuhle podívanou[5] mi sice přišlo trochu moc, ale když už jsme jednou tam, proč ne. Před samotnou jízdou s výhledem jsme navíc absolvovali jakousi 4D Experience, což bylo 3D kino s kouřovými efekty a průvanem, kde na vás během projekce nějaká dylina chrstla voňavku. Celkově vzato prostě asi nejméně muziky za nejvíc peněz.
Navíc je to vysílač Nestene, víme.
Tower of London
Cenou srovnatelný s London Eye, výhodností ovšem vysoko nad ním. Plus mě nemístně pobavil snědý chlapík na pokladně, který nejspíš poprvé v životě viděl ISIC, nebo se tak minimálně tvářil. Kromě výstavy brnění, mučících nástrojů a korunovačních klenotů jsme viděli všech osm havranů a vyslechli si jednoho z hovězojedů, který se s parádním skotským přízvukem chlubil, koho všechno tady jeho předkové zabili a jak srandovní scéna to byla, když Lady Jane Grey hledala s šátkem přes oči špalek.
Seriózně, plyšoví havrani?
Tower Bridge
Je natřený na teplo. Možná jsem měl zmínit už dřív, že celý Londýn se v očekávání olympiády příští rok přestavuje, a to tak brutálním způsobem[6], že by snad měli levnější postavit někde vedle repliku celého města. Aspoň by ho pak mohli slavnostně zbourat ožralí Skotové.
Mimochodem, jestli Tennant neponese pochodeň, má u mě královna vroubek.
HMS Belfast
Původně spíš taková náplast na to, že do stejnojmenného města se mnou nejspíš nikdo nepojede, se ukázala být suverénně nejlepší investicí celého týdne. Dostat se za deset liber na palubu posledního přeživšího britského křižníku z druhé světové, který se účastnil i vylodění v Normandii, to by bylo priceless i za předpokladu, že by nebyl přístupný takřka celý interiér lodi od strojovny přes kuchyň až po můstek. Na palubě byly mimo jiné dvě kočky, vycpané, otevřená dělová věž se simulovanou střelbou a potkali jsme chlapíka, co s námi chvilku pomlouval přízvuk obyvatel Liverpoolu. Akorát by ho tedy mohli přetřít jednou barvou, to jo.
Fo'c'sle ahoy!
Globe Theatre
Jak hrozná věc se ještě stala nám?
Od Temže vichr zrádný odvál nás
jen dál, jen dál, co dům ten stál jak hrad
a divadlo tam hrálo v jeho zdech,
kde dávno mistr perem jal se psát
a noci temné skotskou stvořil hru.
Teď turisty tam jasná láká zář
a krámek malý tak je strašná past,
že dvacet liber záhy padlo tam.
Report z Kopru bude možná taky v blankversu.
Powell Estate
Jo, byl jsem před barákem, kde bydlely Rose a Jackie Tyler a kde nejednou parkovala TARDIS. Fotky se moc nepovedly[7] a žena se tam se mnou bála, protože lokalita se nachází uprostřed ne moc příjemně vyhlížející čtvrti plné pochybných existencí. Ale stálo to za to.
Příště razíme na Chiswick.
Hamleys
Pětipatrové hračkářství, kde jsme samozřejmě nemohli chybět. Personálu tam bylo snad víc než návštěvníků, přičemž jeden mi ochotně vysvětlil, že ten sonický šroubovák jedenáctého Doktora, který jsem si při čekání na zbytek výpravy prohlížel, bzučí a všechno. Já mu naopak slušně vysvětlil i názorně ukázal svůj šroubovák desátého ze sběratelské edice za ne o moc vyšší cenu, což pochopil a dal mi pokoj ke zkoumání Doctor Who Lega.
Bzzzzzz, bitch.
Primark
Zlo. Ač si dovoluji pochybovat, že mozkomorové chodí na nákup, pokud to skutečně dělají, tak tohle je jejich oblíbené místo. A auru tam zanechali fakt šílenou, Azkaban hadr. Oficiálně jsme tam šli proto, abych si koupil nějaké ty strašlivě potřebné hadry a rychle pryč, prakticky to skončilo prodíráním se mezi davy podobně smýšlejících osob včetně krajanů. Sotva jsem vešel, veškerá radost se vytratila a nemít s sebou čokoládu, nákup těch dvou triček, mikiny a jednoho povlečení by mě asi stál život.
Hůlku jsem neměl a kouzlo excusemesirus moc nefungovalo.
Střídání stráží před Buckinghamským palácem
Meh. Přišli jsme pozdě, asi půl hodiny před začátkem, čili výhled na nějakou relevantnější část byl pasé, ale prošli kolem nás relativně blízko, takže VEVERKY! V Saint James' Parku byly těchto roztomilých, skoro bych řekl ochočených potvůrek mraky, stejně jako havranů, hus, dětí a další havěti. Ta havěť vám ale na rozdíl od veverek nevlezla pro kaštan až za krk, když jste jí ho rafinovaně podali. Tam jsme strávili hodně času.
Na druhou stranu jsem neviděl jedinou živou kočku.
221b Baker Street
Tam jsme sice jít chtěli, ale přetlak japonských turistů na nás měl podobný efekt, jako uzření psa baskervillského, takže jsme raději pokračovali na Regent's Park, kde se toho času nacházela jedna jediná veverka, asi proto, že tou dobou už jsme pro ně měli k tomu účelu zakoupený pytlík mandlí.
Ten se náhle začal zmenšovat, jak dorazila frustrace.
Hyde Park
Taky geniální věc, mimochodem, nejen pro cyklisty a rekreační běžce. Konečně jsem viděl místo prvního Edvinova výsadku na Zemi. Množství jedlých kaštanů, těch s těmi epesními ostny, mě sice lehce znervózňovalo, ale jinak tam bylo nádherně prakticky za každého počasí. A Angličané hlavně nejsou čuňata a neničí si ho. Najít dostatečně velkou skupinu dostatečně drzých veverek netrvalo dlouho a mandle záhy padly za vlast, přičiněním nejen hlodavčím.
A pořád jsem si žádnou nesměl vzít, ani tu natlučenou.
Greenwich
Už ta cesta nadzemkou přes Canary Wharf stála za to, ale na místě byla další spousta veverek, otevřená observatoř a taky místo, kde se narodil Jindřich VIII. Cutty Sark se stále opravuje, podle výpovědi očitých svědků už šestým rokem. Za možnost podívat se na nultý poledník ale chtěli prachy, tak jsme si tu čáru nakreslili kousek vedle a štvali na ně, zbytek výpravy tou dobou absolvoval vyhlídkovou plavbu po Temži. Dlužno poznamenat, že Temže není ani tak řeka, jako monumentální kanál[8], a trochu se divím, že Edvin s Tatrou tu chvilku ponoru v ní přežili.
A žábu budu muset asi retconovat.
Covent Gardens
Tržnice fakt nemám rád, ale tady to tak hrozné nebylo a odnesl jsem si odtamtud dokonce další dvě trika. I zde tvořili podstatnou část stánkařů Asiaté, ale kromě nich tam bylo i dost jiných šašků, respektive pouličních umělců. Kvalita vystoupení se různila, ale člověk měl aspoň na co koukat při svačině, případně při konzumaci vzorků z právě probíhajícího trhu s jídlem všech možných druhů. Brownies, sýry, klobásy, ovoce, vína, koláče, snad i ten haggis by se tam někde našel.
Pivo ne-é, ani teple-é.
British Museum
Opět vstup volný, opět jsme většinu expozic proběhli, protože Egypt ani staré Řecko nejsou z mého šálku čaje. Ovšem je to sbírka fakt impozantní, ono se prostě vyplatí mít nějaké to Impérium, které to bude sbírat prakticky za vás. My jsme to tam prohlíželi okem potenciálního lupiče jednoho prstenu z konce osmnáctého století, ale ten jeden hledaný ne a ne najít, takže jich prostě asi zmizí trochu víc. Jediná místnost, na kterou jsem se vyloženě těšil, byla místnost 41, kde se nachází expozice britských artefaktů od doby kamenné až po Hastings. Septik ze Skara Brae, přeražená holeň bojovníka od Stamford Bridge a tak. Která místnost myslíte, že byla pro rekonstrukci uzavřena? Zato tam ale měli dočasnou expozici moderního ruského sklářství. Blimey[9].
Abych neplakal, dostal jsem od jedné hodné slečny pytlík run.
Ná-ná-ná-ná Chinatown
Ten chci v Praze taky. Ani ne tak kvůli výzdobě, jako kvůli všudypřítomným obchůdkům Ovoce, zelenina, magie. Které byly navíc vevnitř prokazatelně větší a prodávali tam fakt všechno od zelí přes hadry po spotřební elektroniku a lehké protipěchotní miny. A samozřejmě duriany zbraňové kvality[10] a houskové knedlíky plněné masovou směsí. To všechno za relativně normální peníze.
Ani tady neměli jedinou kočku. Ani psa.
Prachy
Proti librám nic nemám, člověk se aspoň rychle naučí počítat s násobky třicítky, ale prakticky do běla mě vytáčela jiná věc - pence. Respektive ten idiotský zvyk prodávat všechno za X,99 liber, protože ta penny, kterou vám za to vrátí, je dobrá možná tak k roztavení na kulku, kterou následně zastřelíte toho debila, co to vymyslel. Alespoň se tak ale vysvětlilo, proč místní automaty na jízdenky ve většině případů neumí vracet a nikoho to netrápí. Náladu mi trochu vylepšil fakt, že jsme si poslední den pobytu koupili džus za 65p, podali to Pákistánce na pokladně prakticky v jednopencích a toho šrotu se tak celkem efektně zbavili. Co se cen potravin týče, čekal jsem to mnohem horší a dost věcí bylo dokonce levněšjích než u nás.

Následky to na mě mělo různé. Už v prvních dnech se dostavila plíživá inverzní pseudoresyllabifikace, takže jsem po náročném dni mezi domorodci nesmrděl jak opossum, nýbrž jako possum, což je mnohem horší. Moje do té doby celkem normální alveolární plozívy dohnala hyperaspirace prakticky ke tření a laterální polohláska se roztekla na zadní samohlásku středovou. Prostě Estuary guláš jak má být, žeano?
Taky jsem si domů přivezl spoustu hodnotných předmětů[11]. A kilo čedaru, které mi nakonec spolu s kvantem věcí, které nebyly moje, pomohlo k zaokrouhlení váhy kufru na skoro patnáct kilo.
Sečteno a podtrženo: parádní výlet. Děkuji všem zúčastněným a příští rok teda razíme na Dublin, jo?


Morale of the story: Did you mind the gap?

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Puolalupaus


Toto je kvazipřeklad staršího reportu, který jsem před rokem slíbil Tess. Říkám to předem, aby náhodou někoho neranila mrtvice, že se podobná příšernost opakovala.

A teď něco úplně jiného.
Tricon. Můj první con z pohledu pomocné síly. Nepřihlásil jsem se sám, ale vlastně jsem se do dalekého Těšína i těšil. Bylo to zatraceně o hubu, ale vezmu to popořádku, je to složitější.
Do Ostravy jsem přijel už ve středu, poněvadž to mám daleko jak cyp. Ve čtvrtek, v hodinu nekřesťansky brzkou, jsme se přesunuli na nádraží za zbytkem výpravy do Těšína. Sidna už tam poletovala, Lewin vyprávěla o Číně, Ace se těšil, že mě uvidí spát, Sil zjišťovala termín Kopru a vůbec to byla celkem pěkná cesta, přes všechny ty Chotěbuze a tak.
Jako správné pomocné děvky pro všechno jsme chtěli být i dochvilní, takže jsme do cíle nakonec dorazili víc jak o hodinu a čekali instrukcí vrchních organizátorů.

Česká třetina těšínského conu se konala v budově gymnázia, v úplně jiné budově, než kam nás prve organizátoři telefonicky odkázali, zatímco sami nabírali krutopřísné zpoždění. Přesunuli jsme se tedy do budovy nové, dali si věci do jazykové učebny a začali stěhovat z aut do tělocvičny celou řadu krámů.. To však bylo hned hotové a přišel úkol pro opravdové chlapy. Já a Ace jsme tedy šli stěhovat ty debilní lavice ze čtvrtého patra do přízemí, po schodech dveřmi tak úzkými, že to občas bolelo.
Naštěstí tou dobou dorazily s tříhodinovým zpožděním značné posily, i Jakub Kovář. Trochu jsem šířil jisté interní humoty1 a Radim Lamželezo stěhoval jak o život. A tady teprve začíná ta pravá sranda. Protože jsme stále nebyli registrováni jako pomocná síla a protože s posilami dorazil i náš pasák, poradil nám, ať se jdeme zapsat na polskou stranu Těšína a až se vrátíme, prostřídáme se.
Šli jsme za duhou, protože jiné značení zjevně přišlo organizátorům zbytečné, a po úchvatném několikakilometrovém výletu do kopce a pár dotazech na místní domorodce jsme skutečně onu cílovou budovu nalezli.
Nejdřív vůbec netušili, kdo že jako jsme. Ok. Pak zjistili, že trička, která jsme měli slíbená jako odměnu, už nemají. Ok. Moje jméno v databázi nebylo ani potom, cedulku mi tedy vyrobili na místě. Zaplatit registrační poplatek ale mžeme normálně. Ok. Všechny naše cedulky jsou úplně na chlup stejné, jako cedulky ostatních účastníků. Ok. Jdeme zpátky, Artoo si zapamatovává cestu, aby sem navedla zbytek, protože mapy tu ještě nevynalezli. Ok. Mou lepši polovičku zlobí noha a náplasti nedrží, kurva.
Leč vrátili jsme se vcelku a těsně před cílovým mostem objevujeme místní conový autobus. Ale teď už se vrháme na hlídání místností. Místnosti jsou tři, nás je devět, takže rozdělení je bez problému a ani tam nemusíme být všichni. Druhá polovina zájezdu jde hledat na pouť k registraci, já usedám coby hlídka technické místnosti, kde je kromě dvou počítačů s internetem i tiskárna a krabice s kladivy, pilou a nůžkami na plech.
Hlídám jako divý, ani ninja by mi neproklouzl, a dole zatím panuje veselý chaos. I za mnou se přišel podívat. Přiběhla tam dvojice složená z Justýny (ta tam byla fakt oblíbená, dost často i něco věděla a hlavně ji každou chvíli někdo hledal2) a za ní v závěsu chlapík s hlavou od krve, že prý mu na ni spadla Polka. Nebo to byla police2? Už nevím. Justýna chvíli vyváděla, já hlídal a ptal se, jestli můžu nějak pomoct. Dostávám veledůležitý úkol sehnat Iva a aptéčku. Vybíhám ven. Co že je to ta aptéčka? A kdo je sakra Ivo?
Nakonec se mi nepovedlo najít v celé budově ani lékárničku, ani Iva. On se totiž organizátor dost blbě shání, když má stejnou visačku jako obyčejní návštěvníci a navíc se nám ani jeden nepředstavil. Chlapíka tak Justýna zafačovala leukoplasti a zase zmizela, načež jsem byl brzy vystřídán a mohl se tak podívat dolů, kde vládl ten pravý chaos.

Na pokladně sedící slečny z naší bandy totiž dostávaly novou a zaručeně definitivní sadu instrukcí zhruba každých deset minut, přičemž si ani nemohly být moc jisté, jestli ten, kdo je instruuje, je instruovat má. Ale bylo lepší vědět něco málo, než vůbec nic. Polákům k nám přicházejícím se navíc tak nějak zapomnělo říct, že nemůžou platit ve zlotých (web byl v tomhle ohledu fakt bestiálně enigmatický a navíc, jak už jsem zmínil, v Polsku ještě nevynalezli mapy), takže jsme záhy museli provizorně zjišťovat a stanovovat kurz a nějaké z vedení poslané hovado se nechalo slyšet, že jestli se ten kurz příští týden změní, doplatíme ztrátu. V kase se nakonec kromě korun, zlotých a eur ocitlo i pár čínských juanů, takže jsem zvědav, kdy přijde složenka3.
Všichni sice samozřejmě remcali, ale snášeli to až překvapivě snadno. Návštěvník strávil u nás na recepci průměrně tři minuty a dva dotazy, pak obvykle pochopil, že my bychom mu strašně rádi pomohli a poslali ho třeba na kraj světa, ale ve skutečnosti toho víme míň než oni a nemáme se koho zeptat, protože organizátoři šli do hospody.
Sem tam se také objevil někdo, kdo se chtěl podívat jen na českou část conu, ale i ty jsme měli posílat nejprve přes vodu na polskou stranu, což se jim kupodivu moc nechtělo. Pak to zase chvíli bylo tak, že tu můžou být i bez toho, pak zas obráceně, nakonec se to snad nějak stabilizovalo. Přišlo taky pár lidí, co podle databáze platili, ale podle vlastní výpovědi ne, kupodivu i takoví, co podle databáze neplatili, ale v ruce drželi potvrzení o opaku i s razítkem. Ať žije technika zemědělců.

A protože se blížil koncert toho Nohavici, kam se chtěla většina z nás podívat, tak jsem šel hlídat strategicky umístěné dveře do vedlejší budovy.
Podle oficiálního programu tam měli hnízdo fanoušci těch Warhammer bitev s figurkami, ale za celou tu dobu jsem tam viděl asi dva, a pak ukrutná spousta LARPařů, kterých jsem v těch třech místnostech jednou viděl, nelžu vám, osm.
Moje práce spočívala v tom, že jsem tam dvacet minut seděl, někdo přišel, vrhl na mě zvídavý pohled, já mu vysvětlil, že do tělocvičny může buďto bos, nebo s geniálními modrými návleky za jeden zlotý, on si je většinou koupil, znovu se podíval na cedule Warhammer a LARP a TEPRVE PAK se zeptal, kde je gamesroom, takže jsem ho mohl poslat do vedlejší budovy, stejně jako toho před ním. Za dvacet minut dalšího a to ty cedule byly venku fakt celou dobu.
Občas se i někdo na něco zeptal. Protože jsem zpravidla netušil odpověď, obvykle jsem zvědavce obratem požádal, ať to zjistí sám a dá mi, prosím, vědět. Celkem to fungovalo.
Během večera se staly tři zásadní věci. Zaprvé nám pasák Randalf nějak vykřičel ta slíbená a moc pěkná trička. Zadruhé jsme byli informováni, že nás kolem půl desáté vystřídá tým profesionálních bezpečáků. O půlnoci fakt přišli. Zatřetí jsem kolem desáté na jednoho návštěvníka vystartoval hned u dveří, že tady už nic není (což byla víc jak hodinu pravda) a že mu silně doporučuji jít spíš vedle, kde je gamesroom, který on určitě hledá. Byl to ředitel školy.
Když jsem pak byl po těch pár hodinách vystřídán, mohl jsem se vrátit na recepci a zjistit tak, že bufet, kde jsem doufal sníst aspoň něco malého, zavřeli kolem sedmé. Komunikační situace se za dobu mé nepřítomnosti nezlepšila, takže naši lidé na recepci byli už řádně nasraní a málem se tam střílelo, true story.
Nakonec jsme šli spát s tím, že to snad zítra bude lepší, ale možnost kolektivního bojkotu je pořád dost lákavá. Za barikádami posloucháme pohádky strýčka Radima, s výjimkou Lewin, která usnula hned po kontaktu s podlahu, ale vyruší nás klepání na dveře. Místnost byla úplně mimo prostory otevřené pro veřejnost a i ty byly většinou zavřené zhruba před čtyřmi hodinami, mimochodem. Osoba, která stála za dveřmi a nenechala se odradit ani chvilkou našeho sebezapírání, chtěla čajník a byla slušně poslána do píči.

V pátek ráno nás na recepci čeká první milé překvapení, a to sice autolékárnička, kterou si tam prý máme vystavit a decentně ji všem ukazovat. Od té chvíle se po ní samozřejmě nikdo nesháněl. Čokoláda z automatu přišla ráno vhod, ale hlasivky mojí spanilé múzy ne a ne fungovat, hektolitry čaje nezabírají a odjezd je stále na spadnutí.
Teď už to ale vezmu trochu rychleji, protože už teď je to delší, než si to zaslouží. Na řadě totiž byla další spousta hledání zbytečných místností, zmateného organizování recepce, vracení přeplatků a sem tam nějaké to přenesení věcí z místa na místo.
Během dne se navíc rozmohly dvě věci, déšť a pak takový nemilý, až bych skoro řekl zlý nepěkná věc. Účastníci zpravidla nižšího věku totiž hned po opuštění prostoru recepce svoje návleky vesele sundali, pokud to byli velcí frajeři, tak si na to vzali rovnou své zabahněné kanady, a hajdy v tom do tělocvičny huntovat parkety.
Vlítli jsme tam na ně jako voda na Troubky, a protože byla blbost nechávat tam hlídkovat dalšího člověka, přišel první organizační úspěch – byly vylepeny cedule s oznámením, že kdo tam vleze v botách, dostane pokutu.
A pak druhý, plánek před hlavními dveřmi.
Ještě jednou jsme se pak jeli podívat na polskou stranu a v autobuse zaslechli Ziru4 a její výklad o tom, jak se v baru vychlastalo za první noc všechno, co tam měli na celý con. Nedivil jsem se. Tentokrát jsme nezůstali u registrace, ale šli dál a dál a dál a viděli spoustu Poláků a dalších legračních věcí.

Konec, ze zdravotních důvodů jsme večer jeli zpět do Ostravy a Sid s námi, takže ve vlaku nebyla nouze o diskuse na téma množení vlkodlaků. Pak následovaly dva dny rekonvalescence a synchronizace imunitních systémů, nic co by se Triconu byť jen vzdáleně podobalo.

PS: Viděli jste někdo RPG Room 1 a vydrželi se nesmát?



1 Tohle jsem do původního reportu zapomněl dát, takže kuk sem.
2 V polštině je to vtipné.
3 Dosud nepřišla. Možná to má co dělat s tím bordelem v datech.
4 Ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Sitruunahappokierto

Oops, I did it again,
I made that shit start,
got lost in the game...


...a nesuďte mě.



A ostatně soudím, že by Jediland měl být updatován.

Heittäkoon henkensä, Totuus

Není nad to, když se dva roky snažíte vyhecovat bandu divných lidí, aby si šla pokecat do hospody, a ona se pak k tomu samému odhodlá jen s lehkým šťouchnutím během jediného týdne.
Zhruba tak nějak to nakonec dopadlo se srazem SW: Eclipse, té textové úchylárny, co se mi ještě pořád ji nepovedlo svými experimentálními řídícími postupy a liberalistickým fašismem zabít. Původně jsem čekal, že se zase slezeme dva nebo tři, zajdeme do čajovny a pak klasicky rozdáme putovní titul Žida tomu zbytku, ale tentokrát to mělo být trochu jinak a fakt to dopadlo nad očekávání bývorně.
Vzhledem k tomu, že je to už víc jak týden, si samozřejmě nepamatuji detaily, ale ty jsou naprosto irelevantní. Důležité je, že jsme se sešli v počtu hojném, dokonce o dva lidi nad plán, takže nás tam posedávalo osm v různých stádiích mentálního rozkladu.
Tady by se hodilo krátké pojednání, v němž bych srovnal kvalitu pražského a moravského pohostinství, přičemž bych pak poprosil o tipy na hospody v Praze, kde se na vás obsluha netváří jak na vraha i v případě, že si objednáváte slušně a zpravidla rychle, ale asi to nemá moc cenu, protože nejspíš každý ví, o čem by to bylo. Jinými slovy jsem natřikrát proklel zavřené Polomino a další, pomalu se kurvící hospody a naivně doufám, že tento neblahý trend nebude pokračovat moc rychle, jinak se stěhuju.
Organizační vložka pro všechny, co by měli tendence něco podobného pořádat – předpověď počasí je docela šikovná věc, zejména pokud se má sraz konat někde venku, například na zahrádce žižkovské hospůdky. Ono je totiž jedna věc, když začne lít jako z konve, ale druhá, když všichni meteorologičtí čerti vědí, že do hodiny přestane, takže by bývalo stačilo chvilku počkat někde pod betonem a vesele pokračovat.
Tak jako tak to ale nakonec bylo vlastně docela tematické, že jsme v té tropické průtrži mračen propluli Žižkovem a doma usnuli dřív, než to stihlo uschnout, takže sny o Miu Leptonis IV byly v ceně.

Individuální poděkování, smrk, v abecedním kvazipořadí.
Chlupovi za to, že přijel a že se nebál přespat pod jednou střechou se Slovákem.
Mojí lepší polovičce za to, že to tam vydržela, i když v půlce případů nemohla chápat, o čem se bavíme.
Mie za to, že přijela až z dálného Šalingradu, a za rybíz.
Rudovi za to, že se nechal přitáhnout, ač s námi nehraje, a za tu deštěm ředěnou vodku.
Sid za to, že přišla, a za ten pohled, kterým obšťastnila číšníka, co se jí jako jediné z nás ptal na občanku.
Valle za to, že přišla, ač nevěděla, do čeho jde, a že trefila.
Vojtovi za to, že přišel, i když měl mor, tuberkulózu a rýmu, ke kterým pak nejspíš přidal ještě zápal plic.
Sobě za to, jak jsem to pěkně vyhecoval, a Jarmile za to bohovské počasí.

A koneckonců i těm třem Židům za to, že dorazí příště, že? Někde v Mordoru, ať to mají zase blíž jiní přespolní, a hlavně ať nemusím vybírat hospodu já, protože po tomhle fiasku to ještě chvíli nerisknu.

Přiložená fotodokumentace byla vyretušovaná v rekordním čase, to kdyby měl někdo pocit, že mu tam třeba chybí kus hlavy.

(foceno náhodným domorodcem u metra Jiřího z Poděbrad)

Meemiraportti


Zrovna nedávno jsem přemýšlel, že bych sepsal report o tom, jak jsem se přimotal k akci Duben, měsíc drabble, co se během ní stalo, jak to dopadlo a kolik lidí na tom pikniku nakonec umřelo, ale jakmile jsem si uvědomil, že s takovýmhle odstupem by tam chyběla polovina důležitých informací, rozhodl jsem se udělat to po interwebovsku.




(jenom bych teda rád vypíchl, že Equilibrium tam nejen díky mně zabralo mezi fandomy třetí místo co se počtu drabblů týče, čímž předčilo Star Wars i Doctora Who a víc měli jenom pokročilejší schizofrenici z Budče a taky obligátní Harry /Potter*)

A ostatně soudím, že by Jediland měl být updatován.


*ten slash je tam schválně

Paluu tulevaisuuteen

Nikdy mě nenechte se nudit. Nikdy. Jasné? Myslím. To. Vážně.
Pak to totiž dopadá takhle. Dvěma tisíci let pseudopredikční kvazifabulace v Equilibriu, která se mi vešla na dvacet stránek, ale kdo ví, kde se to zastaví.
(a ano, částečně za to samozřejmě může taky akce Duben, měsíc drabble, děkuju pěkně)


2029: NASA a ESA spojují síly a plánují kolonizaci ostatních planet ve sluneční soustavě. Přelidnění Země totiž začíná být kritické, státy se handrkují o docházející suroviny a upínají tedy naděje k nebesům. Bohužel jen k těm fyzickým.
2030: Spojené státy americké napadají Írán, aby tam šířily demokracii, ačkoliv operace v Iráku, Afghánistánu, Libyi ani Pákistánu ještě nejsou dokončené. Íránská obrana zaspala, vrchní generál se obrací na nadpřirozeno, následujícího dne je formace šesti stíhaček F-22 Raptor sestřelena UFCMBD, neidentifikovaným modrým maníkem na létajícím koberci.
2031: Američané se bouří proti válkám, Republikáni ztrácí většinu v Kongresu, prezident je při návštěvě aljašských ropných vrtů zastřelen neznámým protiválečným radikálem. Jeho místo přebírá dosavadní viceprezident, který si získává podporu tím, že nařizuje okamžité stahování jednotek z arabských států.
2032: Albus Potter, chovanec londýnského sanatoria pro duševně choré, se dostává na svobodu a v následujících několika měsících uniká za podivných okolností, než je nalezen mrtvý někde v temné uličce. Za to, že tak okatě používal magii, si ho prostě podali upíři.
2033: Brokk a Andvari, trpasličí mistři kováři, odpalují do vesmíru Hödův šíp, první generační loď plnou trpaslíků, aby tito doletěli k Polárce a kolonizovali okolní systém.
2034: Počátky kolonizace Měsíce. Postaveno šest modulů pro trvalé osídlení, každý s počáteční posádkou kolem dvou set lidí zejména evropského původu. Experimentální recyklotron vody a masivní hydroponické skleníky jsou samozřejmou součástí modulů.
2035: První pořádná fotbalová válka. Utkání mezi Venezuelou a Peru skončí 3:0 a ozbrojeným konfliktem.
2036: Při letu nad Londýnem ukusuje Tatra, Edvinova dračice, kus z divné modré létající budky, která se jí připletla pod pracky. Zbytek budky imploduje, dračice později onu ukousnutou část vyzvrací do jednoho islandského horkého pramene a Edvin tam o padesát let později najde velké překvapení.
2037: Peru nakonec v prodloužení zvítězí 6:3 na bitvy, OSN mu až na poslední chvíli zabrání své soupeře totálně vyhladit.
2040: Záhadný pád letadla španělského basketbalového týmu, národní katastrofa. Na Valhale se od té doby slaví Den, kdy Edvin zabil bandu zlobivých štěňat tím, že spadl z draka a proletěl motorem.
2044: Kolonizace Marsu. První etapa počítala pouze s třemi malými základnami Evropské vesmírné agentury u zdrojů vody nad polárními ledovci planety, ovšem náhlý průlom ve výzkumu iontových motorů zkrátil cestu mezi Marsem a Zemí na tři dny, následuje tedy dramatický příliv kolonistů převážně ze Spojených států.
Nadpřirozené síly reagují na osidlování jiných planet různě, ale převážně skepticky, neboť obyvatelstvo kolonií je zpravidla nevěřící a kolonie samotné jsou dosti nehostinné. Nové objevy v portálové magii jsou nicméně vítané a na Zemi je aspoň víc místa.
2047: Čínský zábor Korey. Světovou veřejností je paradoxně spíš vítán, neboť se tak neutralizovala jaderná hrozba, kterou malý a dost si vyskakující stát dosud představoval.
2050: Čínská lidová republika se definitivně stává dominantním celkem na Zemi, téměř polovina všech lidí jsou Číňané nebo jejich míšenci. Kvůli poptávce po surovinách začíná být agresivní, počátky šarvátek s Ruskou federací.
2051: Satelitní průzkum odvrácené strany Měsíce nachází opuštěnou základnu, o níž nikde nejsou žádné záznamy. Expedice, která se tam vypraví po povrchu, odhaluje rozsáhlé ruiny dlouho prázdné německého komplexu, jehož stáří se odhaduje minimálně na sto let. Konspirační teoretikové jásají, vědci nechápou, pravdu se ale žádný smrtelník nikdy nedozví.
2052: Novým papežem se stává Lev Bartoloměj a zahajuje intenzivní kampaň za naprostý zákaz potratů, antikoncepce a genové terapie, což vyvolá odpor u většiny Evropanů, kteří těchto výdobytků moderní doby běžně užívají. Křesťanství začínají těžké časy.
2053: Papež hlasitě prorokuje brzký konec světa, většinou států je považován za nebezpečného šílence. Spojené státy mu nabízí azyl, který ale přijme až poté, co ho ruka Boží a meč andělský ochrání  před kombinovaným útokem britských Commandos, ruských SpetsNaz a českých ninžů. Prohloubení atheismu v Evropě, vznik suverénního papežského státu ve Wisconsinu, Vatikán přeměněn na muzeum náboženství a okultismu. Katolická církev je v Americe značně reformována, takže je prakticky k nerozeznání od domácího protestantství. Zoufalé časy volají po zoufalých řešeních, ale očividně to celkem funguje.
2054: Lev Bartoloměj nalezen mrtev uprostřed pentagramu. Divoké teorie na sebe nenechají dlouho čekat, takže kuriózní úlovek té drzé sukubě samozřejmě nikdo nikdy neuvěří.
2055: Osmidenní válka mezi Ruskou federací a provokující Čínskou lidovou republikou, která skončí bleskovým vítězstvím ruských zvláštních jednotek a příměřím v Dillí. Na Čínu jsou uvaleny tvrdé reparace, které zahrnují zrušení všech dluhů, které u ní měly evropské státy, a také osvobození Tibetu.
2058: Na světové výstavě pudlů získává hlavní cenu vlkodlak Puffs. Smutný příběh.
2059: K Číně se za podezřelých okolností připojuje Mongolsko a Vietnam.
2061: Vlna slunečního větru spálí většinu satelitů, půlku internetů a na dlouhé týdny zmate migrující zvířata. Na stejně dlouhou dobu vyřadí některé druhy magie, o čemž se toho ale v novinách moc nepíše.
2063: Klan Gangrel je napaden zmutovaným virem vlčí syfilis. Upíří populace šokována faktem, že existuje nemoc, která jim může ublížit, ovšem nákaza brzy sama mizí. V temných uličkách se šušká, že ji vyrobili vlkodlaci, ale nikdy se nenajdou důkazy.
2072: Papežem jmenován Robert Peterson, černoch jako bota.
2077: Malkavian Séan Kristus Mac Cormack III. Zelený-Zelený vynalézá první generaci použitelných nadsvětelných motorů, které umožňují přepravu na světy v okolí sluneční soustavy maximálně v řádu měsíců, začátek druhé vlny kolonizace vesmíru. Česká kolonie na Marsu, Paroubkov, nyní čítá bezmála tři tisíce obyvatel a má vlastní fúzní reaktor, Slováci staví stanici Borovička na oběžné dráze kolem Europy.
2078: Upíří klan Nosferatu, jsa si vědom potenciálu vesmírného cestování, unáší kolonizační loď Hermes, počátek upíří expanze ke hvězdám. V první vlně se ovšem odhodlají jen Nosferatu a někteří Malkaviané, ostatní, konzervativnější klany a rovněž vlkodlaci stále zůstávají na planetě a dál si vedou svoje skryté žabomyší války.
Brokk a Andvari užívají portály k tomu, aby se dostali na Hödův šíp a aktualizovali tamní motory. Cesta se tak zkracuje z tří set let na dva měsíce a první trpasličí kolonie na sebe nenechá dlouho čekat.
2079: Skotský farmář James Burns prodává ulovené mládě neznámého plazího druhu zoologické zahradě v San Diegu, která za něj jako za raritu nabídla kolosální množství dolarů.
2080: San Diego je z části srovnáno se zemí organizovanou perutí naštvaných létajících plazů, kteří po úderu zase zmizí tak, že je nenajdou ani aktivně se o to snažící badatelé. Existenci draků už ovšem díky záznamům z kamer zpochybňuje jen málokdo.
2081: Noc dlouhých zubů. Jednotný globální úder upírů zastávajících Maškarádu proti Sabbatům, výtržnickým živlům, kteří se pokoušeli lidstvo násilně podmanit. Většinou se jim to těžce nedařilo, takže se jimi Princové ani Baroni nezabývali, teď ale divoši plánovali převrat v Moskvě, čehož už by si smrtelníci asi všimli. Populace odbojných upírů celosvětově klesla na jednotky procent a vyhlášený krevní hon na ty zbytky jede na plné obrátky.
2082: Lidmi cíleně osídleno prvních 35 nalezených a alespoň trochu obyvatelných planet v relativní blízkosti Sluneční soustavy. Tyto kolonie, budované ve stylu prvních amerických osad, pomalu prosperují a surovinová krize na Zemi je značně zpomalena. Přelidnění a globální znečištění jsou ale stále tíživým problémem, díky kterému není nouze o dobrovolné kolonizátory. Téměř každý chce jednoduše vypadnout z té smrduté a pomalu žloutnoucí díry.
Vznik Velkolepého britského impéria, které vystupuje z Evropské unie a ke kterému politicky náleží dvanáct z nových kolonií. Zbytek patří pod Evropskou unii a její členské státy, Spojené státy americké, Ruskou federaci, Šógunát Nó a Jihoamerickou triádu. Navíc jsou tři planety a dva jejich měsíce osídleny trpaslíky, kteří tam začínají budovat masivní sluje na kde co.
2083: Austrálie a Kanada se dobrovolně přidávají k Impériu. Jihoafrická republika je dána do karantény, neboť tam při pokusech o vyřešení afrického hladomoru rychle rostoucí odrůdou fazolí došlo k biologickému zamoření a zmutovaný fazolový virus začal napadat lidi. Celá Afrika je zbytkem světa ponechána svému osudu, aby se nákaza nešířila. Nutno podotknout, že předchozí století ve znamení dalšího šíření AIDS a přetrvávajícího hladu zanechalo černý kontinent ve velice zbědovaném stavu, takže už není moc o co stát.
2084: Vlkodlačí smečky a další lykantropové vyráží do vesmíru. Jejich existence je stále utajená, stejně jako existence dalších myriád nadpřirozených bytostí, integrují se do již existujících kolonií a vytváří si tak impozantní informační síť. Malkaviané a Nosferatu vynalézají daleko od lidmi osídlené části galaxie první generaci energetických zbraní a štítů. V jejich stopách se vydává klan Tremere, takže mají upíři záhy ve vesmíru tři technologicky nejzručnější klany a podle toho se taky odvíjí jejich pokrok. Společnými silami vyrábějí slitiny, zdroje energie a zbraně, jež efektně mísí technologii s krevní magií. Vojenský aparát Spojených států, Velkolepého britského impéria a bohatších členských států Evropské unie začíná ve svých ozbrojených složkách hromadně využívat Gaussovy kanóny.
2085: Vlna rasových nepokojů ve střední Evropě iniciovaná romskou menšinou v Čechách. Postupně se přidávají Romové slovenští a polští a společně se u Evropského parlamentu domáhají práv, která jsou jim údajně upírána. Unie však odmítá ve věci cokoliv dělat, neboť to správně vyhodnotí jako nepodloženou provokaci, takže cikánský předák Laco Horváth vyhecuje masivní ozbrojené povstání. To je relativně brutálně potlačeno policejními složkami všech tří států, v čemž ochotně pomáhají i samotní občané, ale těsně před koncem se zbývajícím povstalcům podaří zmocnit se maďarské kolonizační lodi, na které jich velká část zmizí někde ve vesmíru.
2086: Na planetě Terra Ferra, kde je již nějaký ten pátek jeden z největších trpasličích dolů na platinu a iridium, přistávají vlkodlakové s podobnými záměry, ovšem strany o sobě vzájemně zatím neví.
Edvin nachází v horkém islandském jezírku překvapivě zachovalou vikinskou truhlu na zbraně, ve které záhy nachází tři obouruční sekery, čtrnáct dlouhých mečů, devět přilbic, žebřík vedoucí do suterénu, kovárnu, knihovnu, bar a tři ložnice. Dalším průzkumem objeví celou řadu dalších funkcí bedny a rázem se stává prvním dhampířím majitelem planárního plavidla v dějinách Země.
2087: První kontakt na Terra Ferra. Překvapený vlkodlačí horník se propadne do sluje podobně překvapených trpaslíků a už to vypadá na válku, když se do věci vloží patron kovářů Ilmarinen a konflikt zažehná. Planeta je ostatně dost velká a bohatá, aby se tam v klidu uživily obě strany.
2088: V Indii propuká rychle se šířící epidemie nové formy moru, která záhy vykosí víc jak půl miliardy obyvatel. Zbývající populace je po africkém vzoru uvržena do karantény a pro značné materiální potíže spíš kolabuje, než že by začala s obnovou.
2089: Pokračuje kolonizace, začátek lidské diaspory po hvězdách. Čína zůstává nohama pevně na Zemi, upevňuje svou pozici a k pokrytí svých energetických potřeb staví megalitický tokamak Mao-6. Spojené arabské chanáty, bývalá neformální aliance arabských států, která se kolem roku 2025 alespoň symbolicky postavila proti imperialistickému teroru Spojených států amerických, využívá posledních zásob ropy a zůstává na Zemi proto, že jim Alláh velí bránit své země.
2090: Krize Černé flotily. Lodě přepravující materiál a lidi mezi koloniemi se stávají terčem útoků skupiny neznámých černých lodí, které jsou technologicky na mnohem vyšší úrovni než lidská špička. Spekulace o mimozemské civilizaci ještě více otřásají křesťanstvím i dalšími náboženstvími, ovšem útoky brzy přestanou a existence mimozemšťanů se nepodaří potvrdit.
2091: Potíže s hladomorem v Africe a s následky moru v Indii definitivně vyřešeny Čínou, která bez varování násilně zabírá většinu zmíněných území, původní obyvatelstvo nahání do koncentračních táborů a rychle těží veškeré tam zbývající suroviny. Podle hlášení armády jsou oba mory minulostí, ale stejně tak jsou na tom tři čtvrtiny původního obyvatelstva.
2092: Třetí světová válka. Série konfliktů mezi Čínou a zbytkem světa s výjimkou neutrálních chanátů, které vypukly jako reakce na zábor Afriky a Indie. Odpálení jaderných zbraní se nakonec nekoná, po několika prohraných, většinou námořních bitvách Čína souhlasí s odsunem ze zpustošené Afriky, ovšem ztráty na životech domorodého obyvatelstva jsou již takřka totální a tedy nevratné. Téměř liduprázdná Indie zůstává pod nadvládou Číny, která si líže rány a posiluje námořnictvo.
2093: Terra Ferra kolonizována lidmi, kteří nemají ani ponětí, že tam nejsou zdaleka první. Trpaslíci i vlkodlakové vyčkávají a domlouvají se na případném společném postupu.
Čínští špioni kradou recept na Coca-Colu, upravují ho k ještě větším povzbuzujícím účinkům a čínská Cola se rázem začíná prodávat v celé Asii a přilehlých sektorech.
2094: Náhlý konec čínské populační expanze, v Asii z neznámých důvodů dramaticky klesá porodnost, ale i tak hovoří devadesát procent populace Země čínsky.
2095: Lidský průzkum Terra Ferra odhaluje masivní, avšak organizovaně uspořádané dutiny napříč kůrou planety, jejichž přítomnost nedokáže nikdo vysvětlit. Začínají spekulace o přítomnosti mimozemského života, na planetu vyráží mezinárodní kontingent vědců.
2096: Záhada mimozemských dolů na Terra Firma je vyřešena, jednalo se o studentský vtípek, kdy se skupina budoucích informatiků z nedaleké univerzitní planety Terra Data nahackovalo do důlních senzorů a snímky tam drze vložili. Trpasličí hacker Bruno si otírá pot z čela, že jeho krycí operace vyšla, a od té doby dělá všechno proto, aby se podobná věc už nikdy neopakovala.
2097: Trpaslice Aino vynalézá samoškrábací brambory. Problém je v tom, že jich během škrábání polovina uteče a druhá polovina se sežere navzájem. Nechává tedy výzkum výzkumem a vrací se ke své zahrádce a šlechtění děr v ponožkách.
2098: Genesis elfů. Módním trendem mezi mladou generací Země je nechat si pomocí genové terapie nebo jednoduché, ovšem bolestivé operace zašpičatit uši. Jiný než kosmetický rozdíl v tom ale není, ač noví elfové rádi tvrdí opak.
2099: Srážka HMS Paisley s neznámým plavidlem vyvolá další vlny spekulací o inteligentním mimozemském životě. Edvin od té doby nicméně odmítá svou planární loď řídit s kocovinou, takže k podobnému incidentu už nikdy nedojde.
2100: Mao-6 dokončen, jeho výkon pokrývá dvě třetiny spotřeby Čínské lidové republiky, která tak má najednou přebytek energie. Energetická krize, Spojené arabské chanáty ztrácí odbyt ropy na asijském trhu.
2101: Summit chanátů v Dubaji rozhoduje o nutnosti překonat historickou zášť vůči Spojeným státům americkým, neboť nikde jinde nejde ropa prodat tak dobře. Alláhovi se to sice nezamlouvá, ale když vidí jinak rostoucí zájem o své náboženství, mávne nad tím rukou jako nad nutným zlem.
2102: Terra Prima, první lidská kolonie mimo Sluneční soustavu vůbec, je ohrožena přilétajícím asteroidem, který má potenciál vyvolat katastrofální srážku. Na místo vyráží HMS De Valera a s pomocí několika dobře mířených atomovek drtí šutr na kousky.
2103: Řekové na Terra Aqua, doposud jediné planetě s atmosférou a hydrosférou podobnou té na Zemi, objevují druh mimozemského olivovníku, jehož plody dosahují velikosti menšího dítěte. Do jeho kultivace vkládají velké naděje i prostředky, což se jim nakonec velmi vyplatí, stejně jako kultivace zbytku planety.
2104: Přes veškerou snahu zasáhne Terra Prima meteoritický déšť zbytků rozstříleného asteroidu. Ztráty na životech jsou vzhledem k včasnému varování minimální, ale škody na majetku bude kolonie opravovat ještě dalších pár let.
2105: Na okraji zmapovaného prostoru je nalezena druhá planeta s téměř pozemskou atmosférou, což bude ještě dlouho velice raritní záležitost.
2106: Na oné planetě je založena čaj pěstující britská kolonie Terra Tea.
2107: Druidský sněm u Stonehenge. Vyznavači tohoto směru se shodují, že Země je již příliš přetechnizovaná a shodují se, že je třeba nalézt nový svět, kde by vládla příroda, ovšem toto hledání jim bude ještě nějakou dobu trvat.
2108: První ročník Galaktické výstavy, která volně navazuje na sérii výstav světových, se koná na klidně prosperující Terra Firma.
2109: Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko a Island formují vlastní koloniální program a kombinovaně vysílají osadníky na planety mimo tradiční teritorium Evropské unie. Vznik pěti do značné míry společných kolonií na planetách, kam je nenápadně popostrčil Njörd.
2110: Japonsko zdecimováno zemětřesením o síle 9,4 stupně Richterovy škály a následnou tsunami. Místo pokusů o obnovu vyráží zbývající Japonci na kolonie, kde se jim náramně daří.
2111: Islandská kolonie Snorrik uplatňuje dovednosti svých osadníků s geotermální energií a místo tradičních fúzních generátorů je napojená na impozantní komplex horkých pramenů pod povrchem planety.
2112: Nepředvídaný výron magické energie, který probudí latentní magické schopnosti u značného množství žen ve Skandinávii. Edvin je za to předvolán na kobereček, ale nakonec je spíš pochválen.
2113: Reformovaná katolická církev v Americe vyhlašuje nový hon na čarodějnice, jejichž výskyt některým lidem prostě neušel a nehodlají se s ním smířit.
2114: Dánská kolonie Andersonhavn se stává útočištěm mnohých čarodějek. V reakci na americké pokusy o jejich vydání spravedlnosti si Dánové povětšinou klepou na čelo, ale pravdou je, že pro ně z přítomnosti kouzelnic plynou nemalé výhody.
2115: Irská republika zakládá kolonie Tullamore, Kilkenny, Killarney, Ennis, Navan, Limerick a Iona, do kterých zároveň investuje horentní peníze a dostává se mezi přední vesmírné velmoci.
2116: Pokusy s použitím laserů na vesmírných lodích nenesou žádané výsledky, pro jejich vysokou spotřebu a generované teplo se hodí pouze v případech nouze nebo na sestřelování rychle letících raket. Lidské flotily tak nadále využívají cívkami urychlované kinetické projektily a rakety, které jsou ostatně díky absenci jakékoliv technologie štítů dostatečně destruktivní. A nějaká ta termonukleární hlavice to jistí.
2117: Vědci na Terra Data konstruují komunikační zařízení na principu kvantové provázanosti, které umožňuje instantní posílání a přijímání zpráv na libovolnou vzdálenost, což rozhodně není běžná záležitost, neboť zprávy mezi koloniemi lze stále posílat pouze pomocí lodí. Ty dovedou cestovat rychleji než světlo a taková schopnost zatím vysílačům chyběla. Ono zařízení je nicméně pekelně drahé a jeho výstavba trvá i pár let, navíc lze použít jen ke komunikaci mezi právě dvěma stabilními body.
2118: Poptávka po vodíku coby palivu pro většinu vesmírných lodí dramaticky roste, začátek průmyslové těžby z Jupitera. Německá orbitální flotila sběrných lodí čerpá tento prvek přímo z atmosféry plynného obra.
2119: Viktor Čepelka, vědec z kolonie Blaník, začíná vyrábět napodobeniny výše zmíněných komunikačních zařízení z Terra Data. Jeho kopie jsou sice značně jednodušší, umožňují pouze komunikaci s použitím morseovky, ale taky jsou podstatně levnější a drtivé většině kolonií se pár takových zařízení rozhodně hodí.
2120: Sargoth 7 se po debaklu s kolonií na Terra Ferra stává první planetou osídlenou pouze vlkodlaky. Tamní dva měsíce jim sice působí jisté potíže, ale velmi brzy se přizpůsobí.
2121: Ruský oligarcha Ilja Raskulin kupuje větší část kolonie Morozovsk a začíná ji silně industrializovat.
2122: Vychází najevo, že Raskulinovi nešlo ani tak o prosperitu kolonie, jako o vybudování vlastní flotily, se kterou hodlal ještě víc zbohatnout. Odpověď Ruské federace na sebe nenechala dlouho čekat a továrny na planetě jsou záhy rozbombardovány na cucky.
2123: Baronkou Helsinek se stává Daria Vega Harmaanen z klanu Malkavianů a otevírá v nich světově proslulou expozici levých bot. Náhlý finský populační boom vede některé vědce k podezření, že jsou do vody přidávána afrodiziaka.
2124: Ukazuje se, že voda takové látky skutečně obsahuje, ale původce se nepodaří odhalit.
2125: První zdokumentovaný případ střetu s vesmírnými piráty.
2126: Velkolepé britské impérium i ostatní mocnosti posilují hlídky kolem svých kolonií, ale pirátství stále láká spoustu zoufalců.
2127: Díky sérii reforem v církvi se latina znovu stává živým jazykem, neboť kněží již za jistých podmínek smějí mít děti.
2128: Upíří sněm v Transylvánii rozhoduje o nutnosti vyhladit klan Cullenových, jejichž debilní genetická mutace se stále šíří a je příliš nebezpečné ji nechat na pokoji. Navíc to pro jejich mrzký odpor nebyla těžká práce.
2129: Tradiční Zombie Walk akce v Praze se vymkne z rukou, když se do davu vmísí kromě obvyklých účastníků také skuteční nemrtví. Nějakou dobu s nimi pokojně pochodují městem, aniž by vzbudili podezření, ale nakonec jejich velitelka, Helena Vondráčková, vydá rozkaz ke svačině. Mozkový piknik nakonec potlačila armáda, ale většina chodících mrtvol unikla do kanalizace a pochybnosti o tom, co to sakra mělo být, bude mít snad každý ještě pěkně dlouho.
2130: Začínají docházet volné obyvatelné planety, vlkodlakům i trpaslíkům stále více hrozí střet s lidmi. Vlkodlakové to řeší jednoduše tím, že se zpětně hlásí k libovolnému státu a předstírají, že jsou jeho lidská kolonie, trpaslíci lezou hlouběji do podzemí a spoléhají na stále sofistikovanější metody maskování.
2131: Masivní skupina pirátských lodí provádí nájezd na Měsíc, kde dostává od hlídkové flotily Evropské unie strašlivý výprask a už nikdy se z něj nevzpamatuje. Ojedinělé případy pirátství se ale samozřejmě vyskytují stále.
2132: Obživou chudých a zábavou bohatých se stává pašeráctví. Oblíbenými komoditami k pašování jsou alkohol, čokoláda a banány, které na Zemi pomalu decimuje specializovaná nákaza.
2133: Rekordní zima na Nižnosachalinsku, ruské kolonii, kdy teplota klesla tak nízko, že Rusům zmrzly venku chlazené zásoby vodky. Jsou proto nevrlí až hrůza a do příletu humanitárně-alkoholické pomoci odmítají cokoliv dělat.
2134: Stávka úředníků ve většině států Evropské unie. Nikdo si bohužel nevšiml rozdílu oproti tomu, když úředníci pracují, takže k žádným větším změnám nedošlo. Do Unie vstupuje Norsko a Švýcarsko oba státy po zralé úvaze a nějakém tom referendu.
2135: Mexičan Juan Chimenéz značně zdokonaluje technologii recyklace vzduchu, což podstatně zlepšuje podmínky na všech koloniích, které jsou na ní silně závislé. Budování kolonií na planetách, kde není žádný vzdušný kyslík, to ale stále nedovoluje, takže množství vhodných neosídlených planet zůstává stejné.
2136: Upíří Princ z Kodaně kupuje z egyptského muzea jeden z mnoha svitků, na nějž někdo před pár tisíci let napsal krátkou úvahu o posmrtném životě.
2137: Ten samý upíří Princ je přesvědčen, že ve svitku objevil návod na definitivní zabití libovolné bytosti, která byla dosud považována za nesmrtelnou. Anděl, ďábel, fénix, nebo třeba ten stále se vracející mizera, co mu loni vykosil ochranku. Rozjíždí tedy akci, ve které to chce vyzkoušet v praxi. Nebe i Peklo váhají, zda jde o narušení rovnováhy, pouze dva z jejich řad se vydávají po stopě svitku na vlastní pěst.
2138: Past na Chcípáky sklapla. Vylákáni do Dánska magickým ohňostrojem jsou záhy přepadeni, dva zabiti a Edvin zajat, aby se stal pokusným králíkem. Nakonec ho zachrání sám Tór, ale upíři mu ještě před tím seberou Meč rovnováhy a prodají ho na E-bayi.
2139: V Alpách náhodou nalezené hnízdo draků se lidé rozhodnou po zkušenostech ze San Diega raději ignorovat a pouze jej z povzdálí sledují. Na internet se odtamtud dostane celá řada veselých snímků draků, kteří si jsou kamer očividně vědomi a předvádí před nimi vyloženě dračí kusy.
2140: Nemoc šílených krav vrací úder a zredukuje v Evropě počty hovězího dobytka téměř na třetinu, takže McDonald zažívá těžké časy.
2141: Meč rovnováhy za záhadných okolností mizí z kupcovy sbírky na Korfu. Kamerový systém byl vyřazen elektromagnetickým výbojem v atmosféře a jedinou stopou, kterou vyšetřovatelé v místnosti našli, byl otisk nějaké těžké bedny v koberci.
2142: Už i na Sargoth 7 se dostali lidé, vlkodlakům tak zůstává pár vyloženě miniaturních pozorovatelen na rozličných měsících, žádná z nich však není soběstačná a sny některých alfů o úplné vlkodlačí svobodě jsou tak na chvíli zas u ledu.
2143: Druidové objevují Cruachan, měsíc gigantického plynného obra, který se stává čtvrtým známým planetárním tělesem ve vesmíru, kde je lidmi dýchatelná atmosféra. Okamžitě měsíc osidlují, zalesňují a prakticky všichni se tam přemisťují.
2144: První střet lidské lodi s vesmírnou velrybou v Krabí mlhovině. Přes značné protesty ekologických aktivistů jsou tito kilometr dlouzí tvorové pomalu loveni pro relativně chutné maso.
2150: Vrcholné období první vlny kolonialismu. Velkolepé britské impérium udrželo svůj vliv na 67 z původních sedmdesáti založených kolonií, zbývající tři se dohodou na Zelený čtvrtek roku 2131 připojily k sedmi koloniím irským, a jeho flotila má ve vesmíru jen jednoho konkurenta - flotilu Spojených států amerických. Těm vzhledem k současné politice sice přímo nepatří žádná, ale všech pět desítek vybudovaných základen jim přislibuje věrnost a spolupráci na všech frontách. Ruská federace a Šógunát Nó mají shodně po pěti koloniích, Evropská unie přebírá štafetu v osidlování Marsu, kde nyní žije téměř miliarda bývalých pozemšťanů, a z Měsíce vytváří tranzitní stanici pro stále více nehostinnou Zemi. Kolonie mimo Sluneční soustavy budují pouze jednotlivé státy na vlastní pěst, zejména pak státy severské a Řecko. Jihoamerická triáda se drží stranou, ovšem svých pět kolonií úzkostlivě hlídá, takže pokrok na nich je mnohem zřetelnější. Trpaslíci i vlkodlakové nadále prosperují v anonymitě, ale spíš posilují infrastrukturu na již obydlených planetách, než aby osidlovali nové, protože tam by riskovali střet s lidmi.
Kvůli celkovému úpadku víry s výjimkou Islámu, který naopak zaznamenává až podezřelý nárůst obliby, se mnohá božstva vytrácí do ústraní. Valhala a vlastně celý Ásgard se po rozhodnutí Odina přesouvá o dvě sféry víc nalevo od Země, Olymp se mění v sopku a jeho nesmrtelní obyvatelé vyráží na cestu vesmírem, keltské bohy s sebou vzali druidové na Cruachan, kam se nedávno uklidili před přetechnizovanou společností, a Amaterasu mění post ze sluneční bohyně na pouhou patronku lovců vesmírných velryb. Bastet páchá sebevraždu vypitím kobřího jedu a značná část doteď komatických egyptských bohů si volí podobný osud.
2156: Nové křížové výpravy. Několik křesťanských fanatiků v Americe, kteří se po nepovedeném honu na čarodějnice asi cítili méněcenní, vyhecuje poměrně úctyhodné povstání a s nemalou armádou táhnou proti Spojeným arabským chanátům. Málokdo ale věří, že pravým důvodem je šíření víry a potlačení bezbožných psů, takže papež ve Wisconsinu se od celé akce distancuje a dokonce ji místy označuje za herezi. Leopoldova společnost se ke křižákům nejprve s vidinou možné užitečnosti přidává, ale brzy vystřízliví a raději se vrací k osvědčenému nenápadnému potlačování nadpřirozených bytostí mezi lidmi.
2157: Kvalitně vyzbrojená armáda křižáků, která se ostatně skládá z velké části z dezertérů od americké armády, kteří se rozhodli ten tank ze cvičiště prostě vzít a jet s ním vystřílet Muslimy, postupuje pouští. Odpor domácích je tuhý, ale pomalu slábne, znovu se objevují fotografie UFCMBD.
2158: Trest Boží. Všemohoucí se konečně odhodlal k rozhodnutí, že křížová výprava je skutečně pouze zástěrka ke genocidě a materiálnímu obohacení, která navíc silně narušuje rovnováhu sil, takže vysílá exterminátory, kteří s podporou Satanových elitních pekelníků brzy ovládnou většinu křižáckého generálního štábu a pozvolnou manipulací zajistí v jejich řadách absolutní ztráty. Další nárůst obliby Islámu ale nepřijde, protože Alláh této příležitosti rovněž využil k lehčímu omlazení a vyjednocení svých oveček. Pro více informací viz toho roku vycházející kniha Dennise Hallowaye, předního konspiračního teoretika a sexuální hračky jedné múzy, Jak se zbavit dvou herezí jedním úderem.
2159: Dennis Halloway i příslušná múza jsou exterminováni.
2163: Revitalizace křesťanství. Nyní celkem umírněná obec prochází další řadou reforem a po dlouhé době se zdá, že se odliv věřících konečně nejen zastavil, ale dostavil se i mírný přísun. Zlí jazykové ho samozřejmě přičítají tomu, že kněží mohou za určitých podmínek zakládat rodiny, ale ve skutečnosti pochází dost nových oveček z Číny.
2167: Série ničivých zemětřesení v Asii, Pandy definitivně vyhynuly, stejně jako 95% pozemských druhů, které to ovšem většinou stihly mnohem dřív. Na druhou stranu se ukazuje, že vesmír není až tak pustý, jak se myslelo, a několik nových živočišných druhů se také objeví, například již zmíněná vesmírná velryba nebo černé pancéřované mnohonožky z planety Eminenm 2. Většina z nich je však buď na třech známých planetách s atmosférou podobnou Zemi, nebo je jejich biologie stavěná na úplně jiných a s lidmi neslučitelných principech, například brouci na Ravenholmu, kteří dýchají tamní oxidy dusíku.
2169: Ian Dahl iniciuje rasistické akce proti elfům, ovšem s pochopitelným minimálním dopadem. Vzhledem k pokrokům v medicíně není pro většinu obětí jeho činů problém nechat si uřezané uši obnovit.
2170: Ian Dahl si svou frustraci s neúspěšnou osvětou kompenzuje alespoň tak, že zakládá skupinu elfů temných, kteří si krom uší nechávají geneticky upravit i barvu kůže a očí. Jejich metody a hlavně vzhled jsou nicméně většině lidí spíš pro smích.
2171: Temní elfové se prakticky mění v sektu, která tajně vyznává zlé bohy ze starodávných svitků o dračích doupatech, zdržuje se mimo dosah světla, je sexuálně hyperaktivní a vůbec dost společensky zajímavá. Móda elfích uší nicméně končí.
2172: Švédsko-norská kolonie Ravenholm se ocitá pod útokem neinteligentního, ale vysoce agresivního druhu místních bezobratlých, který v prvním téměř organizovaném nájezdu smete z mapy polovinu průmyslové zóny a část města. Protiúder na sebe nenechá dlouho čekat, kolonisté s nevědomou podporou nadpřirozených sil a hlavně s vědomou podporou hochů z americké hvězdné pěchoty zahání brouky zpátky do tunelů a posílají jim tam dárkové balíčky v podobě atomovek.
2173: Brouci byli do posledního vyhubeni, zbývajících tunelů využívají horníci k expanzi celkem výnosných dolů na uran.
2174: Na měsíci kolem Terra Firma je nalezena neznámá sloučenina organického původu, jejíž povzbuzující účinky v mnohém předčí dosud hojně používaný kofein. Toto koření je záhy masivně sklízeno a vyváženo do celé galaxie, ale na nehostinném měsíci se kvůli němu stále nikomu nechce zůstávat moc dlouho, zvlášť když Terra Firma je tak pěkná a tak blízko.
2175: Ian Dahl a jeho kumpáni zakládají vlastní podzemní město pod již existujícím kapitolem planety Terra Nocturna, která je pro ně na straně odvrácené od slunce svými vyhlášenými světelnými podmínkami vyloženě ideální. Vládou nad městem je pověřena jeho manželka, která obratem povoluje polyandrii a bere si další tři muže coby hračky.
2176: Na měsíci kolem Terra Nocturna se probouzí nové bohyně: Shar, Lloth a Shilen.
2177: Imám Muhammad Hadži Mahdí bin Chazmí tvrdí, že objevil znovuzrozeného Ježíše a hlásá připravenost na příchod Posledního soudu. Australané, historicky nepoučitelní, vysazují na několika nově založených koloniích geneticky upravené všežravé králíky, aby měli osadníci snadnější život. Oboje se rapidně množí, což se na dvou světech vymkne z rukou a lidé jsou nakonec rozzuřenými hlodavci donuceni k ústupu.
2178: V hlubokém oceánu na Terra Aqua jsou objeveny obrovské velryby. Japonce k nim ale všichni odmítají pustit.
2179: Poslední obyvatelná planeta v dosahu současných motorů, Terra Fina, je bleskově zabrána Finy, kteří si ji přes všeobecnou neužitečnost nárokují zejména kvůli jménu, žeano.
2180: Po čtyřech letech sklízení koření je konečně objeven i jejich původce - druh gigantických podzemních hadů, jejichž metabolismus jej produkuje jako odpad. Oblibu koření to nicméně nezmenší, neboť jeho účinky za to prostě stojí a hlavně si to objevitelé nějakou dobu nechají pro sebe, panika by obchodu Terra Firma rozhodně neprospěla.
2181: Kočkodlakové zakládají pod záštitou Velkolepého britského impéria kolonii Felis Minor na měsíci u stejného plynného obra, kolem nějž obíhá Cruachan. Podmínky tam jsou poměrně příšerné, ale nějaké ty nerostné suroviny tam jsou a spát se tam též dá bez větších potíží. Navíc nic lepšího už volného neseženete.
2182: Akce Estonsko to balí. Masivní přesun obyvatel pobaltského státu mimo Zemi, převážně na finské kolonie. Estonsko politicky přestává existovat, jeho území zabírá Ruská federace, zájmy menšiny hájí Finsko.
2183: Kataklysma na Sargothu 7, na který upíří flotila kombinovanou silou vlečných paprsků svrhne menší z měsíců. Vlkodlačí kolonie je přeměněna v obrovský kráter, zbytek planety je těžce poničen a začíná neúprosný konflikt mezi vlkodlaky a upíry.
2184: Černá flotila po akci na Sargothu zase zmizí, vlkodlaci tedy bojují převážně s upíry, kteří nadále setrvávají mezi lidmi, a celkem se jim daří.
2185: Kolonie Nové Kartágo, obývaná převážně upíry klanu Brujah, je nekompromisně a do základů zlikvidována vlkodlaky, což upíry sice dost poškodí, ale zároveň to lidi konečně donutí ptát se, co že se to kurcifix děje.
2186: Vlkodlakové a další měňavci dobrovolně vystupují ze stínů, snaží se s sebou vytáhnout na světlo i upíry, ale ti rafinovaně reformují pravidla Maškarády a hromadně ustupují do ústraní, nadále se věnují výzkumu a dalších téměř sto let o nich vůbec není slyšet. Sem tam se pochopitelně najde tlupa zdivočelých debilů, co chtějí ovládnout nějakou tu kolonii, ale Sabbat jako takový byl prakticky zničen a v následujících letech budou vymýceny i jeho poslední zbytky. Těchto pár případů sice vlkodlaci použijí jako důkaz pro svá tvrzení, ale lidé je neberou moc vážně.
2187: Právnická válka. Odhalení vlkodlaků, se kterými není v zákonech vůbec počítáno, odstartuje vlnu diskusí, které pomalu přerostou v nefalšovanou válku. Stoupenci apartheidu lykantropů a stoupenci jejich absolutního začlenění najímají rozsáhlé jednotky žoldáků, které svádí bitvy především v atmosférách méně obydlených měsíců.
2188: Jediným výsledkem Právnické války je totální redistribuce financí ve společnosti, jinak jsou síly naprosto vyrovnané a právníci jsou zahnáni zpět k jednacím stolům, aby nakonec vymysleli něco strašlivě komplikovaného a mohli si zase nahrabat ztracené prachy.
2189: Flashforming, fénixy vyvinutá a vlkodlaky zastřešená novinka na poli terraformování, umožňuje lidem doslova přes noc upravovat ke svým potřebám atmosféru světů, které předtím nemohli ani navštívit. Další koloniální boom, čínští komunisté stále setrvávají na Zemi, ale začínají svého rozhodnutí litovat, když vidí, co všechno kolonie svým majitelům přináší.
2190: Terra Firma, Terra Nova, Terra Data, Terra Prima, Terra Fina a další pokračují v přeměně. Flashforming totiž umožnil, aby byly na planetách vysazeny pozemské druhy rostlin, kterým se tam výtečně daří. Bohužel to na některých planetách vede k vyhynutí původních druhů, které kyslík tak trochu zabíjí.
2194: Drtivá většina lidských kolonií je terraformována, výjimku tvoří pouze hadí měsíc Terra Firma, pár kolonií ruských a pak světy, kde se těží vzácné kovy, kterým by nová atmosféra svými oxidačními účinky spíš uškodila.
2195: Obnoveny pokusy s klonováním lidí, které dřív nebylo kvůli přelidnění Země na seznamu potřebných technologií, ba možná naopak.
2198: Klonovaná holčička Polly umírá po dvou letech mimo nádrž v biologickém věku padesáti let. Klonování celých lidí je znovu opuštěno, ale hojně se využívá replikace jednotlivých orgánů nebo končetin. Ty sice nevydrží dlouho, ale jejich výroba je rychlejší a levnější než u jejich mechanických protějšků, což se může hodit.
2199: Historicky první oficiální jmenování vlkodlaka admirálem Námořnictva Jejího veličenstva. Vlkodlakové se nadále převážně harmonicky začleňují do lidské společnosti a právní systém většiny států už je na ně po dlouhých úpravách připraven.
2200: Čtvrtá světová válka. Bleskový konflikt aliance Čínské lidové republiky a Spojených arabských chanátů proti zbytku světa, který skončí totální vojenskou dominancí Číny na planetě s výjimkou severní Ameriky a Kanady. Evropa je v této době už převážně opuštěná, vlády jednotlivých zemí tam ovšem s pár výjimkami stále setrvávaly. Díky novým bezpečnostním protokolům však hned po začátku války prchly na kolonie a Číňanům se podařilo zajmout pouze loď patřící Ukrajině, která kvůli závadě na startovním zařízení nestihla odletět včas.
V postupu Evropou brání čínským vojskům dvě armády podivných individuí, které je s prehistorickou výzbrojí napadly při pochodu na Bratislavu a později na Prahu. První, u Sitna, klade tuhý odpor a díky momentu překvapení zmasakruje několik tisíc Číňanů, druhá, u Blaníku, která očividně zaspala jak ve výzbroji, tak ve výcviku, je rozprášena čínskou tankovou brigádou, které přes velkou snahu napáchá jen minimální škody.
Čína opouští vypleněnou Evropu a směřuje veškerou svou pozornost ke stavbě vlastních a samozřejmě gigantických kolonizačních lodí, Mao-6 jede na plné obrátky. Američané a Kanaďané se aktivně brání a volají o pomoc flotily dávných spojenců, ale jsou rušeni.
2203: Velkolepé britské impérium je nyní řízeno z repliky Westminsterského paláce na planetě Terra Prima, první osídlené vůbec. Královna Beatrix II. aktivně podporuje rozhodnutí Parlamentu, že Země jej již s výjimkou Kanady nezajímá.
2204: Začátek nepochopitelné hromadné christianizace Číňanů žijících mimo historickou oblast Číny. Několik zachycených a dekódovaných zpráv ze Země nasvědčuje, že za to můžou stále častější zjevení andělů, ďáblů a dalších nadpřirozených bytostí, které byly s křesťanstvím dříve tradičně spojeny.
2205: Americký pozemní protiúder proti odpočívající čínské armádě vyšel na výbornou, bílým agentům se navíc podařilo sabotáží čínské jaderné ponorky odpálit nejen část nepřátelské flotily, ale i celý přístav, ze kterého měly zanedlouho vyletět první dvě kolonizační lodi.
2206: Odveta. Čínské jednotky obkličují severní Ameriku a postupují, i když zejména v mrazivé Kanadě překvapivě pomalu. Obyvatelstvo států klade tuhý odpor, generálové Číny se přeceňují a problém s porodností nebyl stále vyřešen, takže posily už nejsou, co bývaly.
2207: Blokáda Země flotilou Federace spojených planet, uskupením, které vzniklo smíšením bývalých Spojených států amerických, Jihoamerické triády a Šógunátu Nó. Britové blokádu podporují, ale přímo se jí zatím neúčastní, ostatní státy zpravidla nemají k podpoře ani prostředky. Flotila primárně brání Číňanům v odletu, technika nepokročila natolik, aby bylo možné provádět efektivní orbitální bombardování čínských pozic. Použití jaderných hlavic je zamítnuto Senátem i prezidentem Federace.
2210: Pokus o evakuaci zbývajících občanů Ameriky selhal a papež Robert II. evakuaci odmítá. Číňané vynalézají první verzi energetických děl a užívají jich k ostřelování flotily, jejíž činnost to sice přímo neohrožuje, ale značně znepříjemňuje, protože sama nic podobného k opětování palby nemá.
2212: Číňané se urputně snaží prorazit blokádu, po ztrátě jedenácté startující kolonizační lodě si však dávají pauzu a raději šetří zbývající suroviny Země ke stavbě nového supertokamaku Mao-9, jehož výkon by jim snad mohl dovolit konečně blokádu rozstřílet na cucky.
2217: Muhammad Hadži Mahdí bin Chazmí je přesvědčen, že spatřuje mnohá ze znamení blížícího se Soudného dne, a nečekaně vyhlašuje ultimátní svatou válku Číně, jejíž obyvatelé jsou nyní téměř z poloviny křesťané. Vypukne krvavý konflikt, kterého využijí zbývající Američané a Kanaďané k relativně úspěšnému útěku z planety. Ztráty na obou válčících stranách jsou obrovské, ale odhodlání vyhrát je ještě větší.
2219: První ze tří po sobě jdoucích zim na Zemi, kdy teplota klesla běžně i o deset stupňů pod dosavadní rekordy. Vyhynutí téměř všech zbývajících živočišných i rostlinných druhů, včetně několika, které se ještě nepodařilo zachránit přenesením na jinou planetu.
Při čínských pokusech o dlouhodobé osídlení mořského dna je objevena Atlantida.
2220: Čínská lidová republika vítězí nad Spojenými arabskými chanáty a pro výstrahu srovnává vodíkovými bombami tři největší muslimská města se zemí. Konec otevřené války, islamisté se uchylují k osvědčeným teroristickým aktivitám.
2221: Zbytkem arabského světa se prožene neznámá katastrofa, kdy jedné noci bez evidentní příčiny vyhyne 89% obyvatelstva. Vědci živě spekulují o virové zbrani, fantasmagorové a konspirátoři o subprostorovém mikrovlnném grilu na mozky, ale najde se jen pár takových, kdo si všimnou souvislosti s Koránem. Všichni, kdo by mohli správně identifikovat Alláha a jeho milosrdenství, byli totiž tímto milosrdenstvím zároveň zasaženi a byli tak ušetřeni mnohem horšího konce.
2222: Mao-9 je dokončen, spuštěn a neznámým pachatelem sabotován. Armageddon, Soudný den, konec světa, jak je komu libo, je konečně tady. Exploze srovná se zemí polovinu Asie, nenávratně poškodí dvě třetiny povrchu Země a vychýlí planetu z oběžné dráhy tak, že odhady mluví o brzkém nárůstu teploty minimálně v řádu desítek stupňů Celsia. Propuká panika, doteď blokující flotila vyráží evakuovat Měsíc, který se nenávratně řítí na kolizní dráhu, Číňané nemají v čem prchat.
Po Zemi cestují čtyři motorkáři, jeden pomatený léčitel a zjevuje se Antikrist, též jeden kus. Čínskou velrybářskou flotilu decimuje pomstychtivý Leviatan a čerti pořádají grilování nad Yellowstonem. Manifestuje se ale i celá řada dalších, dosud nepopsaných věcí, z nichž většina je chápána jako zázraky. I druhá polovina Číňanů pod jejich vlivem hromadně přijímá křesťanství, ale je jim to spíš ke škodě, neboť se tak připraví o možnost reinkarnace, v níž dost z nich původně věřilo. Legie andělů zachraňuje těch pár přeživších věřících křesťanů z Ameriky a některé konvertity, ale zbytek duší usurpuje Peklo, které díky tomu dostane moc dostatečnou k dalšímu přitvrzení. Slunce začne předčasně expandovat a vlna pekelného ohně z něj hrozí brzy sežehnout celou Sluneční soustavu. Do Nebe se tak dostane ještě několik duší z Marsu, které zaměstnaná flotila nedokázala zachránit zdaleka všechny, ale tamní obyvatelé byli povětšinou ateisté, takže není moc o co stát.
Zároveň z Helheimu vyplouvá Naglfar naložený silami zla, začíná i Ragnarök. Válečníci z Valhaly i jejich bohové bojují udatně, leč prohrají, jak bylo předpovězeno. Midgardsörm zákeřně napadne a zahubí v moři konkurenčního Leviatana, ale jeho výhra nemá dlouhého trvání, protože se na něj záhy vrhne Tór. Když už je Měsíc jen pár kilometrů nad Zemí a Sutr se napřahuje k finálnímu úderu a sesmažení světa, stále bojující Edvin a Thrúdr jsou tlakovou vlnou odhozeni na lesní krmelec, propadnou v něm časem a prostorem, a když na znovuzrozenou Idskou pláň vkročí noha nových lidí, není po nich ani stopa, stejně jako po všem, co tu dřív stálo.
Federační flotila naložená uprchlíky z Marsu opouští soustavu, aby vyprávěla příběh o smrti planety Země a o dvou rudých obrech, Číně a Slunci.
2223: Decentralizace vesmíru. Evropská unie se po ztrátě Marsu poklidně rozpadá, kolonie jednotlivých států zachovávají užší spojenectví, ale povětšinou se přidávají k Federaci. Mocnosti se starají o sebe a, poučeny vývojem na Zemi, uzavírají pakty o neútočení. To samé činí i Nebe s Peklem, výhoda Pekla se totiž díky té parádičce se Sluncem tak trochu smazala. Synové Odina, Tóra a dalších padlých severských bohů začínají budovat novou Valhalu, s blackjackem a děvkama. Poseidon si na řecké kolonii Proteus buduje menší mořskou zoo a Tlaloc s kumpány rozjíždí dešťovou show na kolonii Eldorado.
Šíří se pověsti o tom, kterak za skon planety může odklon lidí od víry. Renesance prakticky všech přeživších náboženství, víra se stává nedílnou součástí každodenního života, vznikají nové směry a staré se reformují tak, aby lépe zapadaly do současného stavu věcí či byly přijatelnější pro větší množství lidí. Větší oddanost víře znamená, že bohové mají mnohem větší moc a zpravidla se nějakým způsobem projevují.
2224: Slunce, kolem nějž obíhá teprve nedávno flashformovaná Terra Nocturna, začíná vyzařovat několikanásobně vyšší vlny radiace než dřív. Protože to podle odborníků může trvat i desítky let, než se zas vrátí do normálu, jsou lidé z povrchu planety evakuováni a tamní flóra je ponechána svému osudu. Na ty, co žijí pod zemí, se tak nějak zapomene, ale Shar už se nějak postará, aby její velmi prosperující hračky přežily. Alespoň některé.
2227: Katastrofální selhání bezpečnostních protokolů na Terra Data. Výpadek proudu v kombinaci s poruchou jednoho z disků zavinil ztrátu zhruba šesti petabytů dat, takže se mimo jiné ztratily i historicky unikátní ebooky, například knihy Dana Browna a Stephenie Meyer. Vzhledem k tomu, že se v této době knihy prakticky netisknou a uživatelé si je stáhnou jen tehdy, když si je chtějí přečíst, se úplná obnova některých kousků nepodaří už nikdy, neboť je zrovna nikdo nečetl.
2228: Odklízení závalu v lidském dole na Terra Ferra odhaluje staré trpasličí tunely. Vlkodlakové naštěstí prohlašují, že se jedná o důl jejich, takže jsou jim za to trpaslíci značně vděční a poskytují jim značnou slevu na zbraně a chlast.
2231: Trpaslíci objevují slitinu, která je několikrát silnější a přesto lehčí než cokoliv, co se dosud používalo ve stavbě vesmírných lodí. Po vzájemné dohodě to pojmenují mithril a prostřednictvím vlkodlaků jej nabídnou lidem, ovšem cestou si jeho složení tak nějak obšlehnou upíří špehové a svoji už tak výtečnou technologii tím ještě víc vylepší.
2240: Zvěsti, že expanzi Slunce mají na svědomí nadpřirozené jevy, vyvrací tým vědců na základě zkoumání následné supernovy a podezřele rychle se tvořící černé díry. Návrat k náboženství to sice lehce zpomalí, ale ani zdaleka ho to nezastaví.
2245: Druidi na Cruachanu objevují princip kontrolovaného růstu a šlechtění stromových lodí, které se zatím zdají spíš k smíchu, ale později jim zajistí velmi vlivné postavení ve vesmíru.
2255: Centrem galaktického dění se zejména díky koření stává kolonie Nový Amsterodam na planetě Terra Firma.
2259: Začátek stavby kombinované irské vesmírné flotily, která by podle plánů měla směle konkurovat té britské, ač chrání zhruba čtvrtinové teritorium.
2260: Flotile Federace spojených planet nyní dominuje nově postavený USS Goliath, gigantický dreadnought pod vedením řeckého admirála Tapadokoidikala.
2269: Irská flotila je z větší části dokončena a na rozkaz admirálky Ní Dhonchiú začíná nejen hlídkovat ve dvaceti irských koloniích, ale i podporovat obchod vlastními k tomu uzpůsobenými nákladovými prostory.
2277: Edvin a Thrúdr se probouzí na zapadlé planetě uprostřed kolonie, kde žije několik tisíc lidí ve víc jak stoletém odloučení od civilizace, které způsobila neopravitelná závada na vysílači. Decentně primitivizované společenství okamžitě vyhodnotí jejich zjevení se jako důkaz božství a začnou je jako takové uctívat, ač jim oběma zmizela většina nadpřirozených schopností.
2278: Alláh, po ztrátě všech svých oveček dost bezmocný, páchá sebevraždu skokem do černé díry.
2279: Upíři se vrací a Maškaráda je už zjevně nezajímá. Po dvou stoletích v exilu neznámo kde, kam si s sebou pravděpodobně vzali pár lidí na chov, se nemrtví opět stávají hrozbou, ovšem mnohem znatelnější. Ukazuje se, že zatímco klan Toreador mezi lidmi stále utajeně zůstával a aktualizoval informace, ostatní se věnovali výzkumu a vývoji, který byl vždy silnou stránkou Nosferatu. Z něho se tak stal silně dominantní klan vlivem prakticky srovnatelný s Ventrue. Kombinovaná upíří flotila čítá na pět desítek výtečně vyzbrojených lodí s prvotřídní výbavou a začíná pozvolna sklízet lidi z kolonií.
2280: Vlkodlaci, mající v živé paměti osud Sargothu 7, připojují svoje zuby k zoufale se bránícím lidem, ale ani kombinovaná síla není dost k zastavení Černé flotily. Ta naštěstí útočí jen jednou za několik měsíců, zřejmě když upíři dostanou hlad, takže celkově vzato lidská populace stále pomalu roste.
2281: Po čtyřech letech na Gjallafrenu se Edvinovi konečně podaří kontaktovat novou Valhalu a zjistit, co se vlastně stalo. Odinův syn Váli je oba přivede zpět, vrátí jim předchozí schopnosti a Edvin doplňuje prořídlý panteon jako první Pán Nečasu, nižší bůh básnictví, pivovarnictví a antikoncepce. Společnými silami budují novou Valhalu a celkem se jim daří, ale z jeho bývalých kamarádů přežil jen jediný - upíří potápěč Sven.
2283: Edvin díky novým schopnostem nachází svou planární loď na oběžné dráze kolem černé díry ve středu bývalé Sluneční soustavy. Bedna je sice trochu poškrábaná, ale lítá pořád skvěle a dokonce uvnitř přibyl kulečníkový salónek.
2288: Bitva o Trafalgarin, drtivá porážka federální sektorové flotily.
2290: Irská ekonomika navzdory občasným upířím nájezdům roste, zejména díky podpoře flotily. Nový Amsterodam si přesto stále drží status obchodního středu vesmíru, protože Irové teď mohutně podporují cizí mocnosti v obnovovacích pracích po řádění Černé flotily.
2297: Zničení USS Goliath v bitvě u Proxyonu 4, zbytek flotily s těžkými ztrátami ustupuje.
2299: Druhá pořádná fotbalová válka. Mužstvo Peru prohrává s Venezuelou 1:2 a obviňuje protihráče, že mezi sebou mají vlkodlaka, což je proti pravidlům. V centru galaktického sportovního dění na planetě Ronaldo vypukne vlna ozbrojených potyček, fanouškové se střílí na potkání a je ohroženo konání blížících se Olympijských her. Když ovšem do soustavy vstoupí křižník Federace spojených planet, nachází pouze hořící ruiny, neboť se tu před nimi stihla stavit Černá flotila.
2303: Terra Aqua je napadena Černou flotilou a značně zdecimována. Velká část populace se stihne díky úsilí neznámého a zdánlivě nezranitelného hrdiny evakuovat, ale obnovovací práce na úctyhodných stavbách se odhadují na minimálně jedno desetiletí. Zbytek vesmíru propadá do ještě větší deprese, neboť se jednalo o jednu z nejlépe bráněných kolonií.
2309: Flotily Federace spojených planet, Velkolepého britského impéria, Ruské federace, Irské republiky a vlkodlačích dobrovolníků jsou po občasných, ale zdrcujících úderech silně oslabené, ve vesmíru neměly a nemají proti silnějšímu nepříteli prakticky žádnou šanci. Pozemní obrana kolonií proti upířím výsadkům je úspěšnější, některá města odolávají i celé dny, ale nakonec vždy padnou, upíři seberou dvě třetiny populace a mají na pár měsíců vystaráno.
2333: Irská republika reformována na Velké Irsko, politicky vzato konfederaci jednotlivých irských kolonií. Prezident je nahrazen Radou, do které je vždy zván jeden reprezentant za kolonii.
2339: Terra Prima dokončuje výstavbu prvního novodobého divu vesmíru, kobaltové pyramidy. Její význam je ale trochu prozaičtější, neboť je to primárně nedobytný, soběstačný kryt pro případ upířího obléhání.
2344: Poslední elf umírá na následky neléčené kapavky. Smutný příběh.
2354: Z Killkenny startuje skupina menších průzkumných lodí, jejichž cílem je najít v nezmapovaném prostoru upíří domovský svět. Někdo chytrý totiž přišel s návrhem, že by možná bylo fajn odpálit tamní hvězdu a že než tu hvězdu najdou, tak už budou vědět, jak ji odpálit.
2356: Upíří flotila decimuje flotilu lidskou, velrybářskou. Vesmírné velryby tak mají na nějakou dobu klid, neboť lidé investují prostředky do obnovy kolonií a upírům jejich krev nechutná.
2367: Domovina temných elfů na Terra Nocturna se stává historicky první a na dlouhou dobu jedinou kolonií, která dokázala odrazit upíří výsadek. Nemrtví tam tradičně přistáli, aby obsadili podzemní katakomby té divné sekty, ovšem zasáhla je ruka Shar v podobě nevysvětlitelné otočky napadené strany planety směrem ke hvězdě. Výsadek tak byl vystaven přímému a i pro lidi nezdravému světlu, takže se rozpadl na prach. Drobným nedostatkem je ale fakt, že planeta se neotočila zpět a temní elfové jsou tak uvězněni ve svém zvráceném podzemí.
2377: Španělská obchodní loď náhodou objeví ozářenou Terra Nocturna i stále přítomné upíří lodě na jejím povrchu. Pokusy o jejich získání jsou nicméně kvůli silné radiaci mařeny až do chvíle, kdy do sektoru vstoupí další černá loď. Ta bez milosti roztříská jak obchodníky, tak neaktivní lodě na povrchu a pak zmizí.
2389: Upíry napadený křižník Federace úspěšně uniká, ovšem s poškozenými nadsvětelnými motory mu cesta na domovskou Ithaku trvá zhruba čtyřicet let. Vesmír je někdy děvka.
2410: Dokončeno mapování neznámých regionů, ovšem domovská základna upírů nebyla nalezena. To vede mnohé ke správným myšlenkám, že žádnou nemají a kompletně se po dostavení flotily přesunuli do vesmíru, kde jsou mobilnější. Nemalá část vědců se ale domnívá, že se možná jenom skrývají hluboko pod zemí, kam zatím nedosáhnou senzory, a snaží se tento nedostatek napravit.
2414: Finská kolonie Jöknäpättöpä je napadena a téměř zničena upíry. Prchající nákladní loď s přeživšími je pronásledována upíří fregatou, která z neznámého důvodu náhle exploduje. Inženýr Alko Naftalen, jeden z obyvatel kolonie a rovněž velmi nedávný přírůstek do Edvinových Neochcípáků, se stává vrchním demoličním expertem týmu.
2429: Mexická kolonie Eldorado objevuje důvod gravitační anomálie na planetě – snadno přístupné gigantické naleziště čistého zlata, kterého ale do oběhu uvolňují jen minimum, aby nedošlo k devalvaci jeho ceny. Ze zbytku staví svým bohům chrámy, sochy a bazénky pro ptáčky, následkem čehož je planetární úroda kukuřice zhruba třikrát lepší než v předcházejících letech.
2442: Cvičení federální hvězdné pěchoty končí nezvratnou katastrofou, o které se ovšem nikdy nikdo nedozví. Vojín Mitchell totiž granátem hozeným přesně na cíl v sirném kráteru odpálí kromě onoho cíle i mikroskopickou civilizaci jediného inteligentního mimozemského života ve vesmíru.
2480: Začíná třetí století strachu, ale dorůstá první generace lodí na Cruachanu, kterou si objednali prozíraví vlkodlačí alfové. Část smeček se na tyto gigantické bitevní stromy přesouvá, druidské loděnice jedou na plné obrátky. Živé lodě sice zatím nemají zbraně, ale jejich mobilita, velikost a odolnost rychle regenerující a navíc často opancéřované kůry z nich tak jako tak dělá útočiště mnohem vhodnější než je povrch planet nebo paluba dosti chabých lidských lodí.
2492: Zásadní obrat ve válce. Vlkodlačí smečce se u Rigelu podaří nárazem zneschopnit a následně obsadit osamělou upíří loď. Kromě toho, že z ní pak s pomocí lidí okopírovali technologie potřebné k výrobě použitelných energetických zbraní a štítů, to mělo ještě jednu, možná důležitější dohru - upíři se začali vzájemně obviňovat, kdo že za tu botu může, a staletí trvající jednota šla rázem do háje.
2499: Bitva u Tzaqutánu, rozhodné vítězství modernizovaných flotil Federace, Impéria i Velkého Irska. Upíří flotila je značně zredukována a ustupuje zpět do svých starých, lidmi neobydlených teritorií. Upíři se vrací k osvědčené metodě krmení, jinými slovy se opět nenápadně vmísí mezi lidi. Nemalá část z nich setrvává na lodích, ovšem už si zdaleka nemůžou troufnout na tak šťavnaté cíle jako dřív.
2500: Začátek více jak milénia relativního klidu.
Lidské kolonie prosperují a jejich počty nadále rostou, vztahy mezi mocnostmi se upevňují, společný a nyní porazitelný nepřítel v podobě upírů eliminuje veškeré možné interní konflikty. Upíři stále čas od času napadnou nějakou slabší kolonii, ale v porovnání s předchozím drzým řáděním jsou současné ztráty zanedbatelné.
Valhala je rekonstruována do původní podoby s pár vylepšeními, Thrúdr dokončuje výcvik první generace nových valkýr. Přibližně tucet nových Chcípáků je po několika více či méně úspěšných zákrocích rovněž připraven téměř na všechno.
2556: Třetí generace nadsvětelných motorů zkracuje dobu potřebnou k překonání galaxie z původních osmi let na jeden jediný. Většina kolonií je ale v jednom sektoru poblíž bývalé Sluneční soustavy, takže cesta mezi nimi zpravidla netrvá víc jak dva týdny. Motory je však třeba po nějaké době odstavit a přistát, aby se uzemnil v nich nahromaděný náboj, který jinak může v klidu usmažit posádku.
2559: Dušičkové povstání. Obskurní incident, při kterém došlo k oživení mrtvých, i ve značně pokročilém stádiu rozkladu, na největším hřbitově planety Terra Nova. Zombie rychle ovládnou hlavní město, ale podobně rychle je pak život zase opustí. Příčina nebude nikdy zjištěna, ale učni nekromancie se o tom budou učit jako o odstrašujícím příkladu, jak se to nemá dělat. Aby se to již neopakovalo, Federace přemisťuje jednotlivé hřbitovy na planetu Mortis Omega, což je akt nejen značně kontroverzní, ale také drahý.
2601: Katastrofální neúroda šanty a kozlíku lékařského na nyní již flashformované a zelení porostlé Felis Minor. Značná část kočkodlaků to nelibě nese, ale ve spolupráci s druidy se jim brzy podaří vyšlechtit Seamróg Dubh, rostlinu novou, ještě lepší a odolnější, kterou záhy sází napříč svou planetou a flákají se ještě víc.
2603: Havárie nákladní lodi StarWorm, která odvážela koření ze stále nepojmenovaného měsíce Terra Firma. Následuje katastrofická řetězová reakce, kdy veškeré koření z povrchu shoří a hadi s ním. Vzhledem k tomu, že jejich přemístění na jiné planety se nezdařilo, nastává období návratu ke kofeinu.
2650: Nový Amsterodam ustupuje do pozadí, na jeho místo se tlačí rychle rostoucí irská města na koloniích Tullamore, Dublin a Iona.
2662: Tragický nájezd rarachů na výrobnu zábavní pyrotechniky skončí gigantickou barevnou explozí, která sedmdesát lidí okamžitě zabije a další tři stovky jich trvale zmrzačí.
2666: Paradoxní kaskáda. Bojový fyzik Sam Lawrence vyvíjí ve spolupráci s dalšími bývalými Kanaďany zdroj energie, který by fungoval na principu spalování paralelních realit, jichž je ve vesmíru přeci jen nekonečné množství. Tím, že s tímto nápadem přijde, vytvoří sám navíc hned několik dalších realit, kde on sám nakonec dojde k názoru, že stojí za to zabít svoje ostatní já, takže nekonečné množství realit je záhy podstatně méně nekonečné. Téměř dojde k destrukci reality této, ale Sam nakonec přijde s nápadem, jak tomu zabránit. Nelibým vedlejším účinkem je, že celý přístroj je pak celkem k ničemu a vesmír se musí vrátit k osvědčeným fúzním reaktorům.
2782: Lidé vynalézají syntetickou krev, kterou nabízí upírům, aby tito nemuseli dále plundrovat jejich kolonie. Účinek je ale minimální, stíny opouští sotva pár stovek upírů, převážně z klanu Toreador.
2785: Nekrohappening na ledovém měsíci kolem hřbitovního světa Mortis Omega. Sněm několika málo schopných nekromantů, kde rokují o tom, co podniknout s jejich uměním v těchto zvláštních časech. Součástí je samozřejmě loutkové divadlo s kostlivci.
2790: Světlo světa spatřuje první prototyp počítače, který umožňuje uložení lidského vědomí a vzpomínek. Kapacita je značně omezena a ztrátovost je nepříjemná, leč vědcům se uložené vědomí podaří nahrát zpět do majitele. Ten sice po zákroku lehce zešílí, ale metoda je po pár letech dovedena k dokonalosti a transfer je téměř bezpečný. Otázkou je, k čemu ho využít, neboť hardwarové nároky na uchování všech potřebných dat jsou příliš vysoké na to, aby si s tím vědci mohli jen tak hrát.
2792: Titul Miss Universe vyhrává poprvé od roku 2014 lidská žena. Všem účastnicím z klanu Toreador byla totiž tentokrát účast nedoporučena, neboť je někdo začal postupně kosit. Zároveň se u několika z nich, které svůj původ veřejnosti přiznaly a začaly se krmit syntetickou krví, projevily příznaky neznámé choroby.
2793: Vychází najevo, že syntetická krev je pro upíry při dlouhodobém užívání jedovatá a po pár měsících konzumace jim úplně zastaví buněčnou regeneraci. Rovněž vychází najevo, že to byl patrně záměr vědců, který upíři zmařili svým nezájmem. Ztráty klanu Toreador se sice pohybují sotva ve stovkách, ale jejich postavení v lidském společenství je touto zradou silně otřeseno.
2806: Blesková ekonomická krize, ze které se ovšem galaxie oklepe během několika týdnů. Jediným trvalým následkem je definitivní přesunutí kulturního centra vesmíru z Nového Amsterodamu na Tullamore, kolosální irskou megapoli nyní obývanou zástupci snad všech národů i ras, kde se teď začíná budovat ještě víc.
2893: Váli obnovuje spojenectví svého otce s Dažbogem. Na počest této události se Edvin s Radegastem na české kolonii Blaník ožírají jako prasata a vymýšlí novou metodu, jak zajistit slovanským božstvům lepší postavení ve vesmíru, který přednáší místním kněžím. Na planetě se toho roku začnou budovat obrovské a ostatním národům naprosto záhadné budovy, jejichž význam bude až do jejich spuštění skryt tajemstvím.
2894: Na české kolonii Milešovka dozrává první várka naprosto fenomenálního chmelu.
2895: Kolonie Blaník dokončuje stavbu planetárních pivovarů a spouští výrobu nejlepšího piva v galaxii. Rázem se sem jako do nejbohatší české kolonie přesouvá celá řada společností a rovněž většina novodobé šlechty.
2911: Temní elfové vystrkují růžky. Z neznámých důvodů skončily jejich interní rozepře a oni se rozhodli dobýt něco taky tam venku. Na první pokus posílají jednu ze svých lodí na blízkou faerskou kolonii Bragerhavn. Tam se ovšem na poslední chvíli objeví bedna, ze které vyleze tucet podivných maníků a společně s domácími je zaženou na ústup. Shar běsní, vyhlašuje severským bohům válku a nabádá své ovečky, ať staví další a další lodě.
2914: Z Terra Nocturna vyráží několik desítek malých přepadových plavidel s po zuby vyzbrojenou posádkou, jejichž cílem je vyplenit pár kolonií seveřanů a vrátit se. Vzhledem k tomu, že lidé očekávali mnohem menší snahu, se jim to i celkem daří.
2915: Jeskyně na Terra Nocturna se plní kořistí, zlatem, otroky a vůbec. Shar dává rozkazy, aby vyrazila další vlna.
2916: Další vlna skutečně vyráží, ale tentokrát už na ni čeká flotila celé Federace, která v několika rychlých střetech rozhodně zvítězí a nakonec unikne jediná loď temných, aby vše ohlásila svým velitelkám a následně byla za své selhání obětována bohyním. Flotila mezitím planetu oblehne a zanechává tam silnou hlídku, kdyby se náhodou místní chtěli pokusit o nějaké blbosti.
2920: Po čtyřech letech, kdy se temní elfové pokusili o spoustu blbostí, se mezi nimi znovu rozhoří spory, kterým trochu pomůže z bedny lezoucí banda. Flotila nicméně na orbitě zůstává, co kdyby.
2981: Kolonie Tullamore prodělala za poslední dvě století tak masivní urbanizaci, že její povrch pokrývá jedno velké město. Budovy sice nejsou kdovíjak vysoké, ale rozhodně tam už neexistuje nic jako oddělená města.
3000: U příležitosti oslav nového milénia je odhalen umělý měsíc kolem Terra Data, který bude brzy sloužit k ukládání informací všeho druhu. A všechny se tam vejdou. I všechno porno.
3011: V soustavě Rowling je řízeně spuštěna termonukleární reakce v jednom z plynných obrů. Lidé tuto technologii dále vylepšují a využívají na několika koloniích k zvýšení teploty na chladnějších planetách.
3013: Nalezeny ruiny mimozemské civilizace na Alfa Centauri 8.
3031: Ivan Nikolajevič Petrov zdokonaluje technologii nadsvětelných motorů tak, že můžou běžet po prakticky neomezenou dobu, což umožňuje lidem dříve nemyslitelné cesty do vedlejších galaxií. Ty ovšem stále trvají řádově stovky let, takže se tam vydává jen pár odvážlivců na generačních nebo hibernačních lodích.
3032: Výzkum odhalil, že domnělá zaniklá civilizace na Alfa Centauri 8 byla ve skutečnosti kolonie lidského původu, kterou zničila jaderná válka. Její založení se však podle zbytků odhaduje na rok 2100, což vědeckou obec značně mate.
3050: Po vzoru Tullamore se i Dublin, Iona, Terra Firma, Terra Prima a Terra Data cílenou urbanizací mění v celoplanetární města.
3089: Kolonie Ravenholm, která je po všech těch letech veselého vývoje centrem obchodu a kultury v přilehlém sektoru, vyhlašuje překvapivě svou nezávislost na Švédsku i Norsku. Teprve s odstupem vyjde najevo, že bylo hlavní město a jemu podřízená sídliště na planetě postupně obsazováno klanem Ventrue, který tu pro ostatní upíry připravil nádherné předsunuté stanoviště pro případný útok na centrální soustavy. Uchvatitelům se nicméně příliš nedaří, neboť jejich snahy po značně dlouhou dobu sabotuje nějaký šedovlasý parchant, kterého nejde zabít, se svojí vychlastanou tlupou.
3092: V oceánu na již plně obnovené a znovu prosperující Terra Aqua je založena první kolonie vodníků a rusalek. Nárůst počtu utonulých turistů a původních řeckých kolonistů paradoxně zájem o návštěvu ještě zvýší. Adrenalin je divná věc.
3095: Ravenholm navštěvuje jednotka hvězdné pěchoty, která provádí rutinní inspekci soustavy. Jejímu tupému veliteli samozřejmě přítomnost upírů tak nějak ujde, takže letí o soustavu dál a místní násoskové mají pré, pokud si tedy odmyslí ony noční sabotáže dějící se minimálně jednou do měsíce.
3100: Tichá okupace Ravenholmu končí, Ventrue jej prohlašují za prokletý, vyrážejí obsadit něco jednoduššího a místní obyvatelé začnou podstatně víc uctívat Pána Nečasu, který jim z toho přeci jen docela pomohl.
3102: Daria Vega Harmaanen, baronka finsko-švédské kolonie Helsinborg, objevuje ve svém teritoriu muže, který se považuje za Kaina. Skoro nikdo mu to pochopitelně nevěří, ač jsou jeho schopnosti opravdu působivé, ale ona ho přesto po poradě se svým mladším a tak trochu božským bratříčkem vyhodí do vesmíru poblíž černé díry. Gehennu prostě nebudou riskovat ani mentálové od Malkava.
3125: Druidi začínají ze svého obrovského jmění financovat zalesňování planet, které byly zdevastovány válkou, průmyslem či katastrofami. Rovněž začínají stavět monumentální zahradové komplexy v každé rychle rostoucí megapolis.
3137: Nové objevy v kvantové mechanice snižují náklady na výrobu kvantově provázaných komunikačních zařízení na minimum, takže komunikace je nyní instantní i mezi nejodlehlejšími koloniemi.
3140: Do módy se dostává technologie astrálního cestování. Vzhledem k rychlosti růstu klonů v porovnání s cestovní rychlostí většiny lodí je nyní pro některé jedince výhodné mít na vzdálených koloniích svého klonovaného avatara, do kterého lze vědomí majitele přenést téměř okamžitě. Životnost klonů je stále minimální, ale když na to ti lidé mají prachy...
3189: Na ruské kolonii Nižnosachalinsk je objeven aktivní trpasličí důl s menší posádkou. Existence trpaslíků se ovšem nadále neprovalí, neboť se s nimi kolonisté tak ožerou, že zapomenou, co to vlastně objevili.
3222: Ruská federace se při výročí Armageddonu přidává k Federaci spojených planet. Šógun Yamamoto trpí pokročilou senilitou a žádá o ruku federálního prezidenta Jenkinse, který uctivě odmítá. K válce ani vystoupení Šógunátu z Federace naštěstí nedojde.
3298: Carson McNeil se snaží vyhecovat hnutí za osvobození Skotska. Odezva je však jen minimální, neboť už si skoro nikdo nepamatuje, co že to to Skotsko vlastně bylo.
3435: Hon členů Inkvizice Jejího veličenstva na osamělého démona končí katastrofou, když se jim povede jej zastřelit na orbitální obchodní stanici Hongkong West. Protože očividně netušili, že jde o fénixe, následná exploze je dost překvapí. Navíc je tak silná, že nejen vypaří inkvizitory, ale také odpálí reaktor stanice a zabije víc jak deset tisíc lidí. Další osud prskavky není znám.
3671: Na Orionově pásu jsou nalezeny pozůstatky kolonizační lodi Laca Horvátha. Plavidlo se očividně připletlo příliš blízko k tvrdou radiací zamořeného okolí diamantového měsíce. Černá skříňka byla natřena na bílo a dlouho před nehodou odpojena.
3690: Norové války. Po necelých dvou tisících let se z králíků ponechaných na bývalých koloniálních světech Austrálie vyvinula inteligentní forma rychle se množícího života, což zjistil malý tým průzkumníků, který byl záhy po prvním kontaktu sestřelen, zajat a mučen. Králíkové rozebrali jejich loď, postavili podle ní řadu svých a vyrazili dobývat galaxii.
Krom toho, že jsou podstatně větší než jejich čtyřnozí předchůdci, jsou také mnohem silnější, chytřejší a přizpůsobivější, což dokazuje zejména fakt, že i bez znalosti terraformingu dokázali přetvořit původní celkem nehostinné světy na obrovské travnaté pláně. Jak se jim to povedlo, to ještě nějakou dobu zůstane tajemstvím.
3691: Agresivní králíkové jsou nejprve lidmi považováni za tentokrát již jasný důkaz existence inteligentního mimozemského života, než si jeden vesmírný kovboj vzpomene, kdo že to nakopal prdel jeho praprapředkům. Federace živě debatuje, co s nastalou krizí, králíkové vesele plení, co jim přijde pod tlapky.
3702: Přes technologickou zaostalost se králíkům podařilo bleskově dobýt šest planet ve třech soustavách Velkolepého britského impéria a kolonizovat další dosud neobydlené. Imperiální flotila zareagovala rychle, ale králíkové se zakopali a orbitální bombardování nepřineslo kýžené ovoce.
3720: Válka pokračuje, počty nepřátel se podle odhadů rozvědky zdesetinásobily. Králičí taktika rychlého příletu masy výsadkových lodí, které přistanou dřív, než se obránci stihnou probrat, slaví úspěchy a Impérium úpí. Patroly na orbitě hlídaných planet jsou neefektivní, neboť nestíhají tu hromadu výsadků včas sestřelit. Podpora od zbytku galaxie dorazila, ovšem v mnohem menší míře, než bylo potřeba, takže rozhodující pomoc nakonec přišla ze strany, od které by to nikdo nečekal.
3724: Upíři zjišťují, že králičí krev chutná mnohem lépe, než krev lidská, a konflikt se rázem otáčí v neprospěch nenažraných hlodavců. Vzhledem k ještě většímu rozdílu v technologické vybavenosti utrží králíkové drastické ztráty, ale zuřivě brání každou noru a dupou jako o život, což vlastně vůbec není nadsázka.
3731: Vědci na irské kolonii Killarney odkrývají ruiny prastarého města neznámé mimozemské rasy. Po předchozích neúspěších jsou sice skeptičtí, leč ani po značně dlouhé době se jim nepovede potvrdit, že by to i tentokrát měl na svědomí člověk. Než je stihne napadnout, proč že asi ona civilizace zmizela, stihne je napadnout jakási smrtelná choroba a celá planeta je brzy přeměněna na kolonii chodících mrtvol. Její osud je zpečetěn, když se Rada Velkého Irska rozhodne pro sterilizaci povrchu jadernými zbraněmi.
3744: Pro lidi Norová válka končí, dál se nezapojují, jejich planety jsou mimo bezprostřední ohrožení. Vlkodlačí rozvědka informuje, že výhra upírů je téměř jistá a že jejich počty začaly po staletích klidu opět lehce růst. Přesto budou boje trvat ještě dalších šedesát let.
2749: Protože mají lidé klid, můžou si dovolit zkoumat králíky i jinak než co se způsobů zabití týče. Rozsáhlý výzkum brzy zjistí, že za jejich vznik může králičí bůh Flek, kterého začali původní králíci uctívat po odchodu lidí a který díky jejich víře dokázal pozvolna zlepšit podmínky na jejich planetě. Bohužel mu pak trochu jeblo a začal chtít krvavé oběti, což se odrazilo na povaze jeho dítek.
3750: Navzdory předpovědím se králíkům daří stále vzdorovat. Zlí jazykové tvrdí, že si je upíři pouze nechávají na později, ale pravdou je, že boje v norách se na většině míst zasekly na mrtvém bodě. Planetární systémy nor, které mnohdy vedly pod celými kontinenty až několik desítek kilometrů hluboko, by lidská armáda nedobyla patrně nikdy. Upíři, zvyklí žít v kobkách a podobných tunelech, měli potíže podstatně menší, ovšem králičí taktická výhoda jim pořád působila potíže.
3755: Javorová loď fretkodlačího klanu Weasleyů nouzově přistává na králičí kolonii Hloh.
3770: Dvě desetiletí remíz mezi upíry a králíky jsou u konce. Hlodavci nejsou bez přístupu na povrch schopni množit se tak rychle a jedna nora za druhou je vypleněna. Z logistických důvodů však upíři nevybijí žádnou z kolonií úplně, aby do budoucna měli co sát. Samozřejmě za sebou zanechávají patřičné hlídky, aby se průser neopakoval.
3802: Norové války oficiálně končí pádem kolonie Rmen, ale ohniska králičího odporu se v galaxii najdou ještě minimálně dalších sto let. Tento odpor však není organizovaný a většinou nemá dlouhého trvání.
3809: U princezny Alice, dcery královny Velkolepého britského impéria, se naplno projevuje lykantropie. Vzhledem k relativně harmonickému vztahu lidí a vlkodlaků ji to však pouze připraví o možnost zdědit trůn, která se tak přesouvá na mladšího prince Roberta.
3812: Princ Robert oznamuje své zasnoubení s hraběnkou Jezebel, která se ukáže být upírkou z klanu Toreador. Navzdory královnině přání k sňatku dojde, čímž se Alice dostane zpět na pozici první dědičky.
3819: Královna umírá předčasnou, leč přirozenou smrtí, Alice se ujímá vlády. Začátek zlatého období Velkolepého britského impéria, které díky její dlouhověkosti trvá skoro tři století. Zbytek vesmíru si též nemá moc na co stěžovat. Tullamore dál prosperuje a roste do výšky, ostatní kolonie se dle svých možností opičí, blanické pivovary vaří na plný výkon.
3822: Upíři se vzpamatovali z Norových válek. Jsou jednotnější, nakrmenější a je jich víc. Protože však mají nový zdroj potravy, obejde se jejich nová interakce s lidmi beze zbraní a lidé je pozvolna přijímají do svého společenství jako pojistku proti přemnožení králíků. Najde se sice pár extremistických skupin, jako například Leopoldova společnost, Inkvizice Jejího veličenstva nebo Tovaryšstvo Ježíšovo, ale konflikty se i tak drží na přijatelném minimu. Důležité je, že upíři drží populaci zlovolných králíků na minimu a sami moc nerostou.
3856: Upíři se začínají podílet i na lidském výzkumu. Během následujících desetiletí je díky nim vyvinut lék na většinu druhů rakoviny, SARS, AIDS i SITE a průměrná délka lidského života se zvýší na sto padesát let. Kromě toho dojde k dalším pokrokům ve zbrojním průmyslu, komunikačních technologiích a stavbě lodí.
3959: Fretčí bouře. Po dvou stoletích osidlování a samozřejmě plenění králičí planety se fretkodlakové z klanu Weasleyů rozmnožili takřka nepředstavitelně. Z původních dvaceti jich po planetě nyní běhalo něco mezi padesáti a milionem, všechno samý Weasley. Posledního králíka ulovili na jaře loňského roku, od té doby museli spoléhat na dovoz a kuli plány na přesun. Během následujících tří měsíců násilně obsadili dvě jiné planety, kde měli upíři chovnou stanici králíků, a očividně tam hodlali zůstat.
3960: I když zůstalo u obsazení pouhých dvou stanic, upíři podávají trestní oznámení a začíná galakticky proslulý spor Fibonacci versus Weasley. Frektodlaci se zapřísahají, že víc než dvě stanice nepotřebují, neboť si teď budou dávat pozor, aby jim jídlo nedošlo. Upíři jsou skeptičtí, stejně tak lidé.
3962: Spor stále trvá, Weasleyové v klidu setrvávají na dvou planetách, ale přesto se blíží katastrofa v podobě pandemie toxoplazmózy. Nikdo neví jak, leč počty králíků dramaticky klesají, a to i na stanicích bez kontaktu s okolím.
3963: Než vědci přijdou s léčbou, nemoc odezní sama. Prohnala se galaxií a zase zmizela, ale nechala za sebou miliardy a miliardy mrtvých králíků. Pár chovných stanic zůstane, ale obnova se odhaduje na několik desítek let a upírů je pořád stejně, pořád stejně hladových.
3964: Spory o chovné stanice přerostou u upírů v otevřenou válku klanů. Lidé jsou náhle opět viděni jako potrava, což se značně promítne do mezirasových vztahů a upíři postupně sami svá místa v lidské společnosti opouští a vrací se k tisíce let starým zvykům.
3966: Upírů je příliš mnoho na to, aby se občas dala tolerovat nějaká ta mrtvola. Vlády všech států jednohlasně vyhlašují upírům válku a zahajují tažení za zničením jejich základen a flotil. Síly ve vesmíru jsou vyrovnané, technologie posledních let byla koneckonců výsledkem společné práce, ale na zemi mají upíři nezanedbatelnou výhodu - obývají totiž staré králičí nory, kam se z lidí odváží jen sebevrah nebo totální magor.
3976: Po deseti letech je výsledek války s upíry stále sporný. Flotily lidí sice střety ve vesmíru zpravidla díky vyšším počtům vyhrávají, ale ještě se jim nepodařilo vyčistit jedinou jejich pozemní základnu a navíc se zdá, že mají upíři neznámo kde pár ukrytých loděnic.
3983: Flotila Ventrue obléhá Westminsterský palác, ale je zahnána na útěk dřív, než stihne napáchat větší škody.
3989: Test projektu Stříbrný sníh, metody, jak pomocí spousty stříbrných pilin vyhnat upíry z děr, žalostně selhal, stejně tak pokus s plynným česnekem o dva měsíce později.
3999: Weasleyové vrací úder. Namíchnuti dlouhým soudním sporem, nedůvěrou zbytku galaxie a nechutností syntetického masa se vydávají na trestnou výpravu proti upírům na jejich chovné světy. Jsou jich tisíce, v tunelech bojují jako málokdo, jsou nasraní a jsou superefektivní.
4000: U příležitosti dalšího milénia zveřejňuje antropolog Gio Parasini svou studii o vývoji lidské rasy. Dle jeho zjištění se ze základního druhu homo sapiens sapiens vyvinulo díky různým podmínkám na různých světech hned čtrnáct různých lidských poddruhů. Všechny jsou geneticky kompatibilní a rozdíly nejsou vždy patrné na první pohled; z těch markantnějších jmenuje například obyvatele ruské kolonie Novosibirsk, kde se lidem vyvinula podvojná játra a tělo jim kryje hustší ochlupení, plovacími blánami a většími plícemi vyzbrojené obyvatele Terra Aqua a samozřejmě případ temných elfů z Terra Nocturna, kde se původní kosmetická úprava uší a barvy kůže a očí promítla do standardního genofondu a byla doplněna o další zajímavé doplňky.
4002: Poslední chovná planeta, jejíž poloha byla známa před začátkem války, je obsazena fretkodlaky. Upírů je ale v galaxii stále víc než zdrávo, pouze se uchýlili na nové planety, kam nemají nenažraní Weasleyové proč chodit a kde jsou tedy v relativním bezpečí.
4005: Upíří útoky na globální úrovni ustaly, pouze sem tam zaútočí osamělá loď na bezbrannou kocábku, když mají hlad. Fretkodlakové koncentrují ukořistěné králíky zpět na své dva světy, protože přeci slíbili, že víc chtít nebudou, a dávají galaxii dobrou noc.
4009: Voyager, první z řady lodí, které se vydaly prozkoumat vedlejší galaxie, doráží do Pegasu.
4011: Update webu Jediland.net prokletou duší jeho zatracené majitelky, která konečně pochopila, že dřív nedojde klidu.