Matoinen omena


Protože už mám sám problém si to zapamatovat přesně, rozhodl jsem se radosti a strasti svého amatérského cestovatele časem zaznamenat lehce schematicky. Měřítko neexistuje a pravděpodobně jsou v tom chyby, ale zběžný obrázek si pouhý smrtelník udělá dostatečný.
Zároveň tímto čestně prohlašuji, že se Edvinova časová linie v současné době už nijak výrazně komplikovat nebude, protože tímhle směrem se dostatečně realizuji v drabblech z budoucnosti, a že všechny cesty tam, zpátky, kolem dokola i do nikam schválil a řádně fakturoval KATR.



Červená linie monitoruje trasu, po které by se upírobijec pohyboval, nebylo-li by potřeba zachraňovat vesmír, a kterou by pravděpodobně absolvoval kdokoliv jiný, kdo by byl alespoň trochu při smyslech.
Modrá linie představuje neřízený zásah z budoucnosti, jehož absence by ovšem znamenala, že žádná budoucnost nikdy nebude. Paradoxy, všude paradoxy...
Fialová smyčka pak představuje tu vtipnou kličku, kdy byl budoucí Pán Nečasu přenesen svým budoucím já zpátky do minulosti (což je první chyba toho schématu, šipka nahoru by měla být přerušovaná), aby tam provedl věci, které ho v budoucnu budou definovat. Během tohoto ontologického paradoxu číslo jedna se zároveň spustí ontologický paradox druhý, neboť v oné minulosti ztratí Meč rovnováhy a tento bude v budoucnu věnován právě jemu, takže se uzamkne v nekonečné smyčce. Fialová ale nakonec hladce přechází v červenou na místě, kde červená přešla do fialové, takže všechno dobře dopadlo a ani u toho neumřelo moc důlních krys.
Každopádně si z toho můžete udělat představu, jakou srandu si někdy na Equilibriu užijeme.

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Žádné komentáře: