Dünnsdayle?

Tak máme po volbách, čas vyvětrat a vytřít blitky z ulic. A taky po víc jak šesti letech trochu vymalovat.

Starý design blogu je mrtev, ať žije nový.

Od samého začátku jsem říkal, že přímá volba hlavy státu je blbost, tuplem pokud je to ve státě, kde by nebylo od věci trochu zredukovat všeobecné volební právo. Když jsem pak viděl kandidáty do prvního kola, považoval jsem to celé za docela povedený vtip.
Ona povedenost nicméně vzala dost brzo za své, protože z lidí a z médií se mi pak chtělo častěji brečet než cokoliv jiného. Všem těm, co ještě teď tráví dlouhé hodiny energickými hádkami, doporučuji, aby si konečně zjistili, jak minimální pravomoci ten náš prezident vlastně má. Mezi tyto pravomoci patří například možnost ožrat se na zahraniční cestě jako hovado a uříznout si mezinárodní ostudu. Což se mi zdá celkem fér, na to, co všechno musel kvůli získání svého mandátu udělat, a že za to přijde do toho samého pekla, co zoofilové a lidi, kteří nosí tričko s Che Guevarou.
Ačkoliv jsem dlouho zvažoval, že v druhém kole volit nebudu vůbec, možnost podpořit kohokoliv, kdo je proti Zemanovi, mi nakonec ulehčil Klaus svým humorem ohledně chystané emigrace. Vyhrožování odchodem ze země mě celkově baví po všech volbách, po téhle je to ale ještě dvakrát vtipnější, když přihlédneme k tomu, jak minimální dopad to na fungování státu bude mít, byť tam bude strašit docela dlouho. Vzhledem k tomu, jak je teď republika úžasně rozdělená na dva tábory, to třeba ještě může dopadnout taky prvním pořádným atentátem, žejo. Moje anarchistické já se to dokonce snažilo domluvit, ale Norman má momentálně nějakou práci, tak snad příště.
Pokud má někdo enormní potřebu vyřvat svůj nesouhlas se Zemanem do světa, doporučuji zítřejší téma v akci 2012 rok drabble, 2013 taky, které se na to vyloženě hodí. Kromě zaručeného terapeutického účinku se tak zapojíte i do pokusu o světový rekord.

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován, jinak emigruju.

Pyhä ehtoollinen

Na době, ve které žijeme, je strašně super mimo jiné to, že se i lidi jako já, kteří nemají ani zbla výtvarného nadání, můžou jakože umělecky realizovat.

Existují totiž nástroje jako Fotokrám, Google a sp-studio.de, díky kterým jsem i já mohl vyrobit alespoň karikovanou verzi něčeho, co bych strašně rád načmáral, ale asi by to dopadlo dost katastrofálně, neboť jsem se ještě kreslířsky stále nedostal přes fázi zkriplených dráťáků.

Behold

Nejvtipnější, teda jako nejvtipnější pro mě, protože kdokoliv další to sotva pochopí nebo ocení, je hlavně fakt, že ačkoliv jsem jednotlivé figurky skládal zvlášť, v naprosto náhodném pořadí a až pak to celkově slepil, stejně se tam dá najít jakýsi vnitřní systém nebo příběh.
Ten je nicméně tak nezáživný, intelektuálně nestimulující a celkově k ničemu, že si nejprve dovolím nabídnout alternativní program.

Pro zbytek mám vysvětlení, co že to na té kolážovité zrůdnosti vlastně je, a to včetně těch, co jim Equilibrium vůbec nic neříká, protože můžu.
To se takhle Odin jednoho dne ožrozhodl, že když už má k ruce bandu sebevražedných podržtašků, nechá si je zvěčnit a někam pověsit, aby viseli. Úkol nejvyšší priority svěřil svému vrchnímu malíři, který měl ale dva základní problémy. Jednak je prakticky nemožné naaranžovat Chcípáky tak, aby působili reprezentativně, ale s tím si snadno poradil prostým vyfocením pokusu a následným malováním podle fotky.
Druhak byl povoláním řezník a Odin si ho vybral jen proto, že malířské řemeslo se mezi Vikingy moc neujalo a na Valhale prostě nikdo šikovnější nebyl, protože všichni tři malíři v dějinách zemřeli trapně na sešlost věkem.

Na výsledku ale tak jako tak vidíme (zprava) následující:

Maeve, hyperaktivní irsko-finskou charzodlačici, kterak klasicky kouká, kde co lítá.
Valborga, decentně zaostalého medvědodlaka z Faerských ostrovů, jemuž bylo nakecáno, že se nesmí hýbat.
Idu, frigidní dánskou šermířku, která se oprávněně obává, že bude tím hovadem vedle poslintána.
Hanse, nejlepšího norského lovce trollů, a to v jeho parádní uniformě a s těmi nezapatlanými brýlemi.
Edvina, vůdce celého tohohle cirkusu, s Mečem rovnováhy a další zbraní, jejímž vlastnictvím asi nasere docela dost lidí.
Thrúðr, jeho lepší polovičku a Tórovu dceru, která právě přemítá nad tím, odkud se ten druhý meč vlastně vzal.
Torvalda, norského zuřivého myslivce, jehož poměrně dost znervózňuje fakt, že něco přeřvalo jeho motorovou pilu.
Björna, švédské nájezdníka z dob útoků na Irsko, který je tím, co přeřvalo Torvaldovu motorovou pilu.
Botillu, švédskou obludu a tlumočnici, a její výraz naprosté rezignace nad tou bandou hovad.
Sampa, finského komunistobijce, s cigárem a největším kvérem, jaký stihl narychlo vytáhnout zpod postele.
A Arneho, autora několika islandských kuchařek, který těm parchantům dělal snídani a oni na něj zapomněli.

Všichni vás moc pozdravují a já ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.