I já si ji položil. To bylo ještě v dobách, kdy jsem nechlastal a tak vůbec, to znamená před děsivě dlouhou dobou, asi tak před rokem.
Jenže to by nebylo nic zvláštního, kdybych se nerozhodl to za každou cenu zjistit. Dlouho jsem čekal na vhodnou příležitost, déle než čeká důchodce na penzi, až se mi konečně v podobě brigády v knihovně naskytla. Příležitost, ne penze.
Nutno poznamenat, že jsem ve svém oboru, to jest přelepování a aktualizace štítků na hřbetech, stihl povýšit pouze ze sektoru pro děti od šesti do desíti let do sektoru pro děti od jedenácti do čtrnácti let, takže reprezentativní vzorek nezahrnuje četbu celé místní populace onoho městečka daleko za mlhou tak hustou, že by se dala kvasit a destilovat.
A protože se na věc dá pohlížet z několika úhlů, nemůžu vybrat pouze jeden. Pomáhej mi sám Odin, abych na něco nezapomněl.
Takže zde máme ryze pragmatickou odpověď:
V knihách (celkem ze třinácti, což je prvočíslo, průměrných knihovních regálů) jsem nalezl:
70 haléřů (padesátník a dvacetník)
42 výpisů půjčených knih (průměrně s cca třemi výpůjčkami)
9 záznamů z jmenného rejstříku autorů
4 upomínky, dvě z nich z pomstychtivosti roztržené na více než tři kusy
3 legitimace (z toho dvě na stejné jméno)
2 pravítka, zelené a čiré, obě délky patnácti centimetrů
1 čirý trojúhelník bez rysky
1 rybí šupinu (pravděpodobně z kapra)
6 jehliček z neznámého stromu (něco mi říká, že nešlo o jabloň)
1 cedulku z blíže neurčeného kusu oblečení (viz níže ve fotografiích)
3 mrtvé moly (pitva vyloučila cizí zavinění u dvou z nich, třetí byl jasně zavražděn)
1 živého červa neznámého druhu brouka (uprchl dříve, než mohla být provedena identifikace)
2 živé zrzavé mravence, kteří si pravděpodobně spletli Maxipsa Fíka s mraveništěm
1 bílý papír s jedenadvaceti fialovými srdíčky různé velikosti
1 perokresbu kraba, nedokončené dílo neznámého autora, pravděpodobně jeho rané období
1 linkovaný papír, patřící žačce páté třídy, s pojednáním na téma „Vliv Boženy Němcové a její Babičky na národní obrození“. O autorce hlavní knihovnice prohlásila toto: „Jo, tak ta už je taky vdaná.“
1 účet z hospody U Černého koně se sedmi čárkami
1 pohled s Krtečkem (nevyplněný, zabaven mnou, pro tohohle frajera jsem měl vždycky slabost)
1 pohled odkudsi z Chorvatska
1 stéblo zvláštní trávy, jež údajně v širokém okolí vyhynula už minulou válku
1 tahák na matematiku, odhadem žáka šestého ročníku, s chybami kardinálního rozsahu
1 písemku z matematiky, odhadem žáka šestého ročníku, jenž za tuto dostal čtyři mínus
1 milostný dopis, který by mě donutil až k pláči, kdybych k tomu neposlouchal My Dying Bride
1 pramínek vlasů, co byl ustřihnut potají a zapomenut v Mayově příběhu o stříbrném jezeře
1 seznam hochů, jež prožili Dva roky prázdnin (nalezen v knize, která byla dle lístku uvnitř naposledy půjčena v září roku 1972)
Tady by byla jedna odpověď lehce prorocky a konspiračně religiózní:
Našel jsem v nich zdroj absolutního zla, a musím uznat, že tentokráte se Satanovi skutečně podařilo svou novou reinkarnaci dobře ukrýt. Žádný chlapec narozený vlčici, nic takového. Tento výplod zla se již drahnou dobu skrývá v dětských knihovničkách vedle děl, z nichž dobro a mír přímo sálají. Tím zlem je...
... ano, ta nevinně vypadající žirafa. A i když je vlastně v našich chladných krajinách celkem dost podezřelá, nikdo si jí až do dnešního dne nevšiml. Kdo ví, kolik bezbranných duší bylo postiženo a kolik výjezdů excorcistů budou zase pojišťovny proplácet.Jenže ďábel nechodí nikdy sám, minimálně s sebou přibere někoho z finančního úřadu, takže i ze zdejších polic na mě brzy vypadly dva svazky vpravdě satanistické.
Jedna odpověď asociační:
Můj chorý mozek mě při pohledu na různé tituly zásobil nepřeberným množstvím volných asociací. To není skupina kyselin, která by mi leptala šedou kůru, to je „spojení představ tím, že jeden duševní obsah vybaví jiný v podobě představy nebo myšlenky proto, že dřívější zkušenosti se vyskytly spolu,“ jak moudře praví můj zánovní slovník cizích slov z roku 1987. Já dodávám, že příčinou takovéhoto spojení může být i zdánlivě neviditelná podobnost dvou věcí nebo jevů.
Příklad: z jedné knihy vytáhnete cedulku od šatů, na níž je nápis „Dry cleaning preferred.“ Bez povšimnutí ji hodíte na hromadu ostatních pokladů, co jste z těch knih vytahali a mezi nimiž chybí snad už jenom zahradní trpaslík, a nevzrušeně pokračujete v jejich inventuře. Jenže váš mozek tuhle bez debaty naprosto stupidní a irelevantní událost neodkáže do propadliště dějin, on ji uloží do vyrovnávací paměti, takže když o pár hodin později natrefíte na jistou knihu, máte najednou pocit, že už jste ji v ruce měli, protože ten název je vám povědomý... Ovšem nebyl to název, nýbrž jeho podstata, co mi přišlo povědomé. Posuďte sami:
Pak je tu celá kategorie knih, jejichž tituly mi připomněly minulé čtyři roky. A to nejen názvem, nýbrž často i obrázkem. Někteří zmínění se tam jistě poznají sami.
Tento druh spojení bych nazval asociací kniha – její vzhled. Puritány a podobnou havěť jsem už v úvodu varoval, že sem nemají co lozit, takže to můžu ukázat bez skrupulí, což bych udělal tak jako tak. Kódové označení snímku je "profesní předpoklady". Věřím, že podstatu tohohle případu pochopí každý starší pěti let.
Dalším druhem asociace je spojení kniha – kniha, aneb neúmyslné pokračování. No uznejte sami, tyhle kousky k sobě prostě patří.
Poslední přichází na řadu asociace kniha – předmět. Tímto předmětem se dobrovolně stal plyšový tvor (dle jeho vlastních slov je přívržencem reformního hnutí Plyš na hrad, pleš z hradu), jehož pocity snad onen titul vystihoval více než dobře. Koho by taky bavilo celý den ležet na koberci a nechat po sobě běhat partu malých capartů?
A odpověď poslední, vpravdě mysteriózní až fatalistická:
Tady jsem chvíli nevěděl, jestli mě nešálí zrak. Nešálil, takhle se skutečně uspořádaly knihy na polici, kam je lidé vraceli. Tak nevím, jestli za to skryté sdělení můžou sami lidé a jejich podvědomí (přeci jen šlo o dost malé děti), nebo nějaká tajná inteligence knih jako takových. Abych nechodil kolem horké kaše – tohle je poselství z knihovny, třetí police shora...
H jako hidiot aneb Tak tenhle za to všechno může...
Žádné komentáře:
Okomentovat